Unikátní expozice: Panáci papíráci z volebních lístků!
Zámek Linhartovy na dohled od Krnova leží na samé hranici s Polskem. Letos byl poprvé po mnohaleté rekonstrukci otevřen veřejnosti. A hned nás tu vítali unikátní domácí. Panoptikální sbírka papírových soch je největší na světě!
Zdejší kastelán Jaroslav Hrubý (70) jim dal pohádkovou podobu hodovníků, tanečníků, zbrojnošů, zámeckých stráží, služebnictva, šlechty či karetních hráčů. A nově zde lze obdivovat i papírové sochy a betlémy. Zámek otevírá i mezi svátky a je tady hodně věcí k vidění. „Vše začalo v roce 2005, kdy nás deset fanatiků založilo skupinu, která se rozhodla, že ve volném čase a ze svých finančních prostředků začne zcela zdevastovaný zámek opravovat,“ připomíná pan kastelán, původně výtvarník. Nakonec tady pracovalo dobrovolníků na čtyři stovky! I díky tomu je dnes zrekonstruovaných 25 místností. A zámek letos navštívilo přibližně 12 tisíc turistů.
Náročné bylo vymyslet, co do něj umístit. „Navrhl jsem udělat první dětskou galerii na zámku. Chtěl jsem, aby ho využívaly především rodiny s dětmi, aby je něčím uchvátil. Běžně totiž děti nejsou nadšeny výklady průvodců, co si budeme povídat. Kloužou se v papučích po parketách a rodiče je okřikují. Proto jsem chtěl, aby se tady všichni pobavili,“ líčí pan Hrubý, mimochodem velice činorodý a zapálený nadšenec. Jak galerie papírových paňáců vzniká a kolik úsilí a šikovnosti je potřeba ke slepení hrabat, dvorních dam či kuchařů a hudebníků?
Jak vás napadlo vytvořit a poslepovat tenhle papírový svět?
„Chtěli jsme se při zahájení sezony převléct do dobových kostýmů. Jenže to umí kdekdo. Zajde do půjčovny, utratí plno peněz, bude to vypadat hezky, ale je to tak pomíjivé. Kdežto papírový svět hraběte Sedlnického, který zde rovněž pobýval, se 110 figurínami, nemá nikdo na světě.“
Měl jste předtím s podobnou tvorbou zkušenosti?
„Býval jsem keramik. Měl jsem svoji ZUŠ, kde jsme začínali s prostorovými pracemi. Když jelo krnovské družstvo soutěžit na Hry bez hranic, vyrobil jsem maskota, draka v životní velikosti. Potom přišel na řadu Maxipes Fík a další pohádkové bytosti.“
Papírové sochy zde pak byly vystaveny.
„Ano, vystavené byly při noční prohlídce zámku ve sklepích při svíčkách, kterých bylo pro nasvícení zámku použito 10 500 kusů! Na prohlídku přišlo šest tisíc lidí! Dělali jsme také různá zvířata, pravěk nebo podmořský svět Julese Verna. Měli jsme tady největší sbírku Hurvínků na světě. Bylo zde skoro čtyři tisíce Hurvínků, Spejblů a Mániček.“
Na takové sochy se zřejmě spotřebuje hodně papíru.
„Používám převážně propadlé volební lístky. Musíte je namočit z obou stran. Dobře sají a jsou tenké. Stačí udělat pět šest vrstev. S novinovým papírem by to bylo mnohem náročnější. Nikdy jsem nepracoval současně jen na jedné soše, vždy jich mám rozdělaných deset až dvacet.“
Celý rozhovor naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha! (24. 12. 2023)
Dělal betlém pro papeže
Jaroslav Hrubý vytvořil se svými žáky už před mnoha lety i keramický betlém. Zájem o něj projevili krajané až z Oklahomy. „Betlém jsme jim darovali a oni nás za to pozvali do Ameriky. Jezdili jsme tam po školách a vyučovali keramice,“ říká kastelán. Následně byl osloven, zda by se žáky vyrobili keramický betlém i pro otce Jana Pavla II. „Dlouho jsem si s tím lámal hlavu. Chtěl jsem něco originálního. Nakonec se vyrobilo 60 figurek dětí, které nesly hračky. I tři králové byly děti, jenom Panenka Marie a Josef byli dospělí. Mělo to obrovský úspěch. Papež nás pozval na ranní audienci. Popíjeli jsme kávičku, jedli koláčky a bavili se se svatým otcem. Byl to neskutečně skromný pán a měl neuvěřitelné charisma.“