Praha má jasně nejnákladnější bydlení vůči platům
Z celkem 15 evropských hlavních měst trvá v Praze nejdéle naspořit na byt. Jak vypočítali redaktoři serveru Politico, pokud se někdo rozhodne vlastní průměrně velké bydlení pořídit, musel by spořit veškeré své vydělané peníze 25,3 roku.
„Nárůst cen bydlení je ohromný a ve městech je ještě závažnější,“ řekla Lamia Kamal-Chaoui, ředitelka Centra pro podnikání, regiony a města OECD. „A už to nemá dopad jen na chudé, ale také na střední třídu,“ popsala.
Na vině je i covid
Ceny domů a nájmů se od roku 2014 neustále zvyšovaly v celé Evropě, to i během pandemie covid-19, kdy – na rozdíl od předchozích hospodářských poklesů – poptávka po bydlení prudce vzrostla, protože rozšířené lockdowny a nárůst práce na dálku udržely lidi uvězněné ve svých domovech. Podle Eurofoundu jsou mladší obyvatelé nejvíce zasaženi realitní krizí.
Mladí bez šance
Mladí Evropané žijí se svými rodiči déle a je pravděpodobnější, že si byty pronajímají, než aby je vlastnili. Od hledání lepší práce je často odrazuje i skutečnost, že si v některých místech nemohou dovolit žít. „To je problém pro města, která potřebují mladé lidi, aby zůstala konkurenceschopnými,“ shrnuje Kamal-Chaoui.
Slováci drží basu
Situace je ze sledovaných měst nejhorší v Praze, která předehnala i takové metropole, jakými jsou Paříž, Brusel nebo Madrid. Naopak hned za českou metropolí se umístila Bratislava, kde si lidé musí na vlastní byt šetřit každou výplatu 23,8 let.
ZÁTĚŽ ZVANÁ NÁKLADY
Čtvrtinu českých domácností dává za náklady na bydlení přes 40 procent příjmů. V listopadu 2021 takových bylo 15 %. Výrazně zatížena náklady na bydlení je větší polovina domácností v příjmové chudobě a přes 35 % samostatně žijících seniorů, nájemníků a domácností s dětmi s příjmy pod medián. Právě zatížení chudších rodin se meziročně nejvíce zvyšuje.
.
