Náhrdelník z 10. století: Objev v hrobu u Pražského hradu | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 27. února 2024

Svátek slaví Alexandr, zítra Lumír

Náhrdelník z 10. století: Objev v hrobu u Pražského hradu

Stříbrný nález v celé své kráse. Osm gombíků, deset korálků a holubičí kaptorga.
Stříbrný nález v celé své kráse. Osm gombíků, deset korálků a holubičí kaptorga. (Foto Archaeologia historica/D. Frolíková, ara)

Nit jeho života osud nemilosrdně přeťal v útlém věku. Dítě (asi †3) pak v duchu křesťanských tradic středověku pochovali na pohřebišti nedaleko Pražského hradu. Tělíčko na poslední pouť ověnčili stříbrným náhrdelníkem. Ten po více než 1000 letech objevili a nyní i probádali vědci.

Dětský hrob z 2. třetiny 10. století spolu se 48 dalšími odkryli už v roce 2012 vědci z Archeologického ústavu AV ČR v rámci záchranného výzkumu raně středověkého pohřebiště před výstavbou obytné rezidence v Praze-Střešovicích. „Kromě dřevěných vláken z rakve a fragmentů skeletu leželo mezi kostmi hrudníku 19 kusů stříbrného náhrdelníku o celkové váze 20 gramů. Jmenovitě kaptorga (schránka), deset korálků a osm gombíků,“ uvedla archeoložka Drahomíra Frolíková. Podle honosné výbavy bylo dítě nepochybně potomkem někoho z přední vesnické rodiny tehdejší střešovické komunity. „Kaptorga zřejmě nese motiv holubice a představuje schránku na amulet. Tvořila ústřední prvek náhrdelníku sestávajícího z korálků vyrobených z filigránového drátu,“ dodala archeoložka. Gombíky mohly podle ní tvořit buď součást náhrdelníku, nebo byly jako okrasa našity na lemu šatu.

Mravenčí práce

Odborná restaurátorka a šperkařka Ludmila Barčáková pomocí dobových nástrojů vytvořila věrné repliky šperků. Jejich výroba zabrala 76 hodin, avšak nezapočítáme-li náročnou přípravu materiálu ze slitků stříbra. K výrobě jednotlivých typů šperků bylo potřeba poměrně malé množství stříbra, průměrně 1,1 gramu na korálky a gombíky a téměř 2 gramy na kaptorgu.

Pestrá inspirace

Chemický rozbor stříbra ukázal, že šperky pocházejí z jediné dílny. Kovotepec si nicméně očividně bral různorodou inspiraci. Klenot nejvíce ovlivnilo velkomoravské šperkařství s tím, že v detailech je patrný vliv karolínského šperkařství. „Je dost možné, že zakladatel této šperkařské dílny přišel do Prahy z Moravy. Nejdříve po křtu Bořivoje (894) a nejpozději po pádu Velké Moravy (907),“ dodala Drahomíra Frolíková.

Posvátná schránka

Zmíněná dutá katorga zřejmě sloužila jako malá schránka na posvátný talisman, po němž se však v tomto případě nedochovaly žádné stopy. Z jiných nálezů však lze usuzovat, že uvnitř bývaly identifikovány například vlákna rostlin, smotek tkaniny, uhlík či zlomek kůstky. Tedy vše, o čem si lidé tehdy mysleli, že má magický účinek.



Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.