Náhrdelník z 10. století: Objev v hrobu u Pražského hradu
5 fotografií
Nit jeho života osud nemilosrdně přeťal v útlém věku. Dítě (asi †3) pak v duchu křesťanských tradic středověku pochovali na pohřebišti nedaleko Pražského hradu. Tělíčko na poslední pouť ověnčili stříbrným náhrdelníkem. Ten po více než 1000 letech objevili a nyní i probádali vědci.
Dětský hrob z 2. třetiny 10. století spolu se 48 dalšími odkryli už v roce 2012 vědci z Archeologického ústavu AV ČR v rámci záchranného výzkumu raně středověkého pohřebiště před výstavbou obytné rezidence v Praze-Střešovicích. „Kromě dřevěných vláken z rakve a fragmentů skeletu leželo mezi kostmi hrudníku 19 kusů stříbrného náhrdelníku o celkové váze 20 gramů. Jmenovitě kaptorga (schránka), deset korálků a osm gombíků,“ uvedla archeoložka Drahomíra Frolíková. Podle honosné výbavy bylo dítě nepochybně potomkem někoho z přední vesnické rodiny tehdejší střešovické komunity. „Kaptorga zřejmě nese motiv holubice a představuje schránku na amulet. Tvořila ústřední prvek náhrdelníku sestávajícího z korálků vyrobených z filigránového drátu,“ dodala archeoložka. Gombíky mohly podle ní tvořit buď součást náhrdelníku, nebo byly jako okrasa našity na lemu šatu.
Mravenčí práce
Odborná restaurátorka a šperkařka Ludmila Barčáková pomocí dobových nástrojů vytvořila věrné repliky šperků. Jejich výroba zabrala 76 hodin, avšak nezapočítáme-li náročnou přípravu materiálu ze slitků stříbra. K výrobě jednotlivých typů šperků bylo potřeba poměrně malé množství stříbra, průměrně 1,1 gramu na korálky a gombíky a téměř 2 gramy na kaptorgu.
Pestrá inspirace
Chemický rozbor stříbra ukázal, že šperky pocházejí z jediné dílny. Kovotepec si nicméně očividně bral různorodou inspiraci. Klenot nejvíce ovlivnilo velkomoravské šperkařství s tím, že v detailech je patrný vliv karolínského šperkařství. „Je dost možné, že zakladatel této šperkařské dílny přišel do Prahy z Moravy. Nejdříve po křtu Bořivoje (894) a nejpozději po pádu Velké Moravy (907),“ dodala Drahomíra Frolíková.
Posvátná schránka
Zmíněná dutá katorga zřejmě sloužila jako malá schránka na posvátný talisman, po němž se však v tomto případě nedochovaly žádné stopy. Z jiných nálezů však lze usuzovat, že uvnitř bývaly identifikovány například vlákna rostlin, smotek tkaniny, uhlík či zlomek kůstky. Tedy vše, o čem si lidé tehdy mysleli, že má magický účinek.
Starožitník pátrá po původu záhadného betlému: Je od slavného Jiřího Trnky?
Celý článek5 fotografií
