Nejstarší blázinec v republice má 160 let! Pacienty pustili z klecí
Byl to velký přelom. Přesně před 160 lety přestali v českých zemích lékaři duševně nemocné lidi zavírat do kobek či klecí a přivazovat k tvrdým postelím. V Brně – Černovicích totiž 26. října 1863 otevřeli Dobročinný ústav k léčení a přechovávání neléčitelných a zároveň společnosti škodlivých duševně chorých. Byl prvním na českém území.
Šlo opravdu o mimořádný historický počin. „Od železné klece pro blázny přes špitální a vězeňské kobky se duševně nemocným poprvé dostalo humánní a lékařské péče ve specializovaném ústavu. Tehdy moderní zařízení se stalo vzorem pro budování ústavů v celém Rakousku-Uhersku,“ řekl Aha někdejší ředitel léčebny Marek Radimský.
Léčba prací
Prvním šéfem Moravského zemského ústavu pro choromyslné, se stal zakladatel moderní ústavní psychiatrické léčby Josef Ignác Čermák (†47). Všem zaměstnancům stanovil pracovní náplň. „Denně chodil na vizitu. Sám určoval diagnostické závěry, terapii, léčebný režim, ordinoval třeba i léčbu prací,“ popsala historička Lucia Kubová. Zacházení s nemocnými v Brně vůbec poprvé v historii vycházelo z principů humanity. Lékaři a ošetřovatelé se k choromyslným chovali vlídně, byly zakázány tresty i familierní chování, tykání či vyhrožování. A z těchto – tehdy nadčasových zásad – se ostatně podle současných lékařů v psychiatrii vychází dodnes.
Víte že...
...už týden po otevření bylo převezeno do ústavu 114 mužů a 94 žen? V době největšího rozmachu se zde v pavilonech léčilo až 1 300 pacientů. Nyní ústav disponuje zhruba 800 lůžky.
Ne každý ošetřovatelem
Ošetřovatelé, tehdy nazývaní hlídači, měli přísný režim. Nesměli se věnovat jinému zaměstnání, nesměli chovat zvířata a jako předpoklad požadoval ředitel Čermák výuční list k ovládání řemesla, které by mohli uplatňovat při zaměstnávání nemocných. Pro každou funkci od zedníků, přes topiče, uklízečky, po pečovatelky a lékaře stanovil přísná pravidla chování, která museli dodržovat.
Divadlo i život při svíčkách
Velmi brzy po otevření se přišlo na to, že kapacita je nedostačující. „Mezi lidmi přibývalo psychických nemocí i alkoholiků,“ řekl černovický kronikář Petr Kopečný. První léta se v nemocnici svítilo svíčkami. Zaměstnanci pak hrávali s některými pacienty v divadelním sále ochotnické divadlo,“ popsal rané poměry v léčebně kronikář.
Větší než park
Lužánky Ústav se stavěl za městem, na nezastavěné ploše. To umožnilo vybudovat rozsáhlý komplex budov s 336 lůžky. Vstupní strana areálu měří čtvrt kilometru a průčelí hlavní budovy je dlouhé 120 m. Rozloha léčebny je 19 hektarů. Lužánecký park v Brně je o čtyři hektary menší. Park u léčebny je druhým největším brněnským parkem v anglickém stylu,“ řekl Kopečný.
Josef II. skončil v blázinci
Parku dominuje socha císaře Josefa II. od Antonína Břenka. Vznikla v roce 1892. Původně stála na Lažanského (dnes Moravském) náměstí v centru Brna. Osvícený císař prosazoval nové myšlenky četnými reformami, chtěl z mnohonárodního Rakouska – Uherska vytvořit moderní stát. To se mu nepovedlo a po vzniku ČR skončil opřený o zeď Ústředního hřbitova. Nakonec našel místo v blázinci.
