Archeologové žasnou! Magické pomůcky prašamanů?!

Koník z Mladé Boleslavi a další z Libochovan. Dvě malé, z bronzu odlité sošky staré více než 2500 let, náleží mezi klenoty tuzemského pravěku. Podle badatelů se mohlo jednat o posvátné amulety, jež figurovaly v obřadech dávných šamanů.
K nálezu prvního odlitku ze starší doby železné (800 – 400 př. n. l.) došlo šťastnou náhodou v roce 2013 při opravách mladoboleslavské Ptácké ulice. Unikát je nyní součástí stálé expozice o Keltech na zámku Nižbor u Berouna. „Je to obrovské štěstí. Pravěké nálezy bronzových plastik ve tvaru lidí či zvířat jsou u nás ve střední Evropě vzácné,“ uvedl archeolog Jindřich Šteffl.
Ten zkoumal druhou, zřejmě o několik stovek let starší sošku z pozdní doby bronzové (800 – 700 př. n. l.). S detektorem kovů ji objevil 28. února 2021 v Libochovanech na Litoměřicku Radomil Vlček, spolupracovník Regionálního muzea v Teplicích, kam byla soška předána. Jakou úlohu sošky koníků plnily, je otázkou, na kterou po tisíciletích už zřejmě nenajdeme jednoznačnou odpověď. Na jednu stranu mohlo jít o prostou ozdobu, či dokonce dětskou hračku, avšak na svou dobu nákladný bronzový materiál svědčí spíše o honosnější spirituální či obřadní funkci předmětů. „Panuje přesvědčení, že takovými soškami prostupoval duchovní rozměr. Představovaly šamanskou pomůcku, předmět obětovaný bohům nebo ochranný amulet na krk,“ doplnil Vlček.
Obětování jen zřídka
Společenská elita starých Keltů používala jízdní koně k rychlému přemisťování, které v drsných podmínkách pravěké divočiny mohlo znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Měli proto nedozírnou cenu, a proto byli na rozdíl od jiných zvířat obětováni bohům velmi zřídka. Pokud došlo k oběti koně, šlo o zcela mimořádnou událost.
Kult Slunce
Na koníkovi z Mladé Boleslavi je patrná kruhovitá výzdoba, která pramení z pravěkého kultu životodárného Slunce. Symbol slunečního kotouče se vyskytuje u celé řady artefaktů té doby. „Představa denní cesty Slunce taženého koňmi byla v minulosti značně rozšířena. Kromě antického boha Hélia ji zmiňují i staroindické, mezopotámské či ugaritské texty,“ vysvětlil archeolog Lubor Smejtek.