Archeologové žasnou! Magické pomůcky prašamanů?!

Koník z Mladé Boleslavi měří 3,81 cm, je dlouhý 3,84 cm a váží 24,5 g. (Foto Ústav archeologické památkové péče středních Čech, Profimedia.cz, ara)

4 fotografie

Zlatá keltská mince z 2. století př. n. l. s vyobrazením bohyně Epony.

Koník z Libochovan měří 4,1 cm, je dlouhý 3,5 cm a váží 21,5 g.

Obrazová rekonstrukce obětiště z 6. stol. př. n. l. na břehu jezera v severovýchodní Itálii (1986).

7. října 2023 • 05:00

Koník z Mladé Boleslavi a další z Libochovan. Dvě malé, z bronzu odlité sošky staré více než 2500 let, náleží mezi klenoty tuzemského pravěku. Podle badatelů se mohlo jednat o posvátné amulety, jež figurovaly v obřadech dávných šamanů.

K nálezu prvního odlitku ze starší doby železné (800 – 400 př. n. l.) došlo šťastnou náhodou v roce 2013 při opravách mladoboleslavské Ptácké ulice. Unikát je nyní součástí stálé expozice o Keltech na zámku Nižbor u Berouna. „Je to obrovské štěstí. Pravěké nálezy bronzových plastik ve tvaru lidí či zvířat jsou u nás ve střední Evropě vzácné,“ uvedl archeolog Jindřich Šteffl.

Ten zkoumal druhou, zřejmě o několik stovek let starší sošku z pozdní doby bronzové (800 – 700 př. n. l.). S detektorem kovů ji objevil 28. února 2021 v Libochovanech na Litoměřicku Radomil Vlček, spolupracovník Regionálního muzea v Teplicích, kam byla soška předána. Jakou úlohu sošky koníků plnily, je otázkou, na kterou po tisíciletích už zřejmě nenajdeme jednoznačnou odpověď. Na jednu stranu mohlo jít o prostou ozdobu, či dokonce dětskou hračku, avšak na svou dobu nákladný bronzový materiál svědčí spíše o honosnější spirituální či obřadní funkci předmětů. „Panuje přesvědčení, že takovými soškami prostupoval duchovní rozměr. Představovaly šamanskou pomůcku, předmět obětovaný bohům nebo ochranný amulet na krk,“ doplnil Vlček.

Obrazová rekonstrukce obětiště z 6. stol. př. n. l. na břehu jezera v severovýchodní Itálii (1986).

Obětování jen zřídka

Společenská elita starých Keltů používala jízdní koně k rychlému přemisťování, které v drsných podmínkách pravěké divočiny mohlo znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Měli proto nedozírnou cenu, a proto byli na rozdíl od jiných zvířat obětováni bohům velmi zřídka. Pokud došlo k oběti koně, šlo o zcela mimořádnou událost.

Kult Slunce

Na koníkovi z Mladé Boleslavi je patrná kruhovitá výzdoba, která pramení z pravěkého kultu životodárného Slunce. Symbol slunečního kotouče se vyskytuje u celé řady artefaktů té doby. „Představa denní cesty Slunce taženého koňmi byla v minulosti značně rozšířena. Kromě antického boha Hélia ji zmiňují i staroindické, mezopotámské či ugaritské texty,“ vysvětlil archeolog Lubor Smejtek.