Odešel poslední velitel (†101) na Dukle: Kamarádi mi umírali před očima
5 fotografií
Zemřel hrdina východní fronty Štefan Šteflovič (†101). Jako velitel československé čety v rámci československého armádního sboru se v roce 1944 statečně bil s nacisty o Dukelský průsmyk. Odešel 9. července v Trenčíně na Slovensku.
Narodil se 12. listopadu 1921 ve vsi Adamovka poblíž Trenčína. Po vypuknutí druhé světové války (1939 – 1945) v roce 1940, když mu bylo 19 let, našel jako vyučený strojní zámečník uplatění ve Škodových závodech v Dubnici nad Váhom. Po roce ve Škodovce pracoval jako klempířský pomocník, pak ho již zastihla krutá realita války. Slováci se po boku Němců účastnili bojů na východní frontě a do slovenské armády v dubnu 1942 povolali i Štefloviče. Prodělal výcvik a poté byl jako velitel družstva automobilového praporu 11. slovenské armády odeslán na východní frontu,“ prozradil Aha! historik Jiří Klůc. Štefan ani jeho kamarádi ale nechtěl i bojovat po boku nacistů. Rozhodli se proto u ukrajinské Oděsy uprchnout na druhou stranu fronty.
Pokusil se ukrýt u místních, byl však zatčen nacisty a uvězněn. Ze žaláře se mu povedlo uprchnout a připojit se k partyzánům. Spolu s nimi se skrýval až do osvobození Oděsy Rudou armádou. „Na jaře 1944 se rozhodl dobrovolně vstoupit do československé zahraniční armády v SSSR pod velením Ludvíka Svobody,“ dodal historik. Jako velitel čety samopalníků se zúčastnil bitvy na Dukle a po zranění svého velitele krátce zastával i funkci velitele roty, než byl sám těžce raněn do lýtka. Po vyléčení už sloužil pouze v týlových jednotkách. Po roce 1945 přešel do civilu a usadil se na rodném Slovensku, kde dlouho pracoval jako učitel na Střední průmyslové škole strojní v Novém Mestě nad Váhom.
POCTA OD PREZIDENTKY
V roce 2021 ho u příležitosti 100. narozenin v místě jeho bydliště osobně navštívila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a předala mu státní vyznamenání. „Pan Šteflovič byl jedním z nejcharismatičtějších válečných veteránů, které jsem měl tu čest osobně poznat. Na setkání s ním nikdy nezapomenu. Čest jeho památce!“ uzavřel historik Klůc.
5 fotografií
