155 let od položení základního kamene ND: Proč zazdili do základů soudek?
4 fotografie
Divadlo, řeknete si dnes, no a co! Jenže 16. května 1868 to byla obrovská sláva. Do Prahy se sjelo sto zvláštních vlaků z celé země, některé měly i sedmdesát vagonů. V průvodu šlo přes sto tisíc lidí. Nikdo si nechtěl nechat ujít položení základních kamenů k vlastnímu, českému divadlu.
Je pět hodin ráno. Před karlínskou Invalidovnou se řadí průvod. Sešli se tu Sokolové, krojované jízdy, zpěvácké i taneční spolky, granátnická hudba, ale také řezníci, kožešníci, zlatníci nebo slovenští dráteníci. Všichni jsou v krojích, kostýmech, inspirovali se korunovačními průvody. Čeká se, až se na žižkovském vrchu vystřelí, a pak se průvod vydává na vltavský břeh. Byl tak dlouhý, že kolem jednoho místa procházel jeden a půl hodiny. Šlo v něm přes sto tisíc lidí, od dělníků až po politiky, dalších dvě stě tisíc jim mávalo z tribun, střech i balkonů. Mimochodem – tolik obyvatel tehdy měla Praha i s předměstím dohromady! Kdo naopak chyběl, byl císař František Josef I., vysocí představitelé Habsburků, ale i pražský kardinál, který svou účast zrušil, takže stavbě nakonec požehnal historik František Palacký.
KAMENY AŽ Z AMERIKY
Původní myšlenka, že divadlo bude mít jeden základní kámen z hory Říp, se velmi rychle rozplynula. Každý kout země chtěl přispět svým, proto se jich nakonec sešlo šestnáct a ještě přicházely další. Některým cesta trvala rekordně dlouho. Třeba bílý mramorový kámen z Chicaga doputoval až roku 1871.
Čedičový kámen z Řípu nejen že nebyl jediným, ale nestal se ani tím hlavním. Vyhrál žulový z Louňovic, do kterého bylo snazší vytesat otvor pro kovovou skříňku. Do ní se ukryla zakládací listina, dobové mince i noviny a také tři kamenné úlomky, památky na Jana Husa, pocházející z vězení v Kostnici. Kámen dnes v podzemí Národního divadla najdeme pod číslem tři.
CYRIL BY KOUKAL…
Podzemí ale skrývá ještě jedno tajemství. Říká se, že v roce 1868 mezi kameny zazdili i soudek s posvátnou vodou z hostýnské studánky, kterou křtil svatý Cyril Slovany. Kde se nachází, ale nikdo neví. Zatím ho během žádné z rekonstrukcí neobjevili. Někde se ale určitě schovává, o tom svědčí i fakt, že má své vlastní evidenční číslo, a to dvacet jedna.
4 fotografie
