Válka v Jugoslávii: Tklivé osudy evakuovaných Chorvatů | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

sobota 20. července 2024

Svátek slaví Ilja, zítra Vítězslav

Válka v Jugoslávii: Tklivé osudy evakuovaných Chorvatů

Ve válce trpěly i děti.
Ve válce trpěly i děti. (Foto archivy aktérů výstavy, MV ČR, Archiv Svazu Čechů v RCH, Archiv JEDNOTA)

Válka nejhůře doléhá na civilisty, kteří se ocitnou mezi palebnými pozicemi válčících stran. Platilo to i v Chorvatsku během války v Jugoslávii (1991 – 2001). O osudech 1500 tamních občanů evakuovaných roku 1991 do Československa vypráví výstava Milí Češi, zdravíme z Chorvatska.

Putovní panelovou expozici, která z Prahy přes Brno zamíří do Chorvatska, zorganizovalo ministerstvo vnitra. Připomíná pomoc, již tuzemsko tehdy Chorvatům poskytlo, zatímco jejich domovy pustošila válka. Realizace projektu začala v srpnu 2023 za odborného vedení Andrey Preissové Krejčí, která se v Chorvatsku přes osm let zabývá tématem krajanské minority, jejímž centrem je lázeňské město Daruvar. „Právě skrze krajany v Chorvatsku jsem krom jejich životních osudů pronikla i do velmi problematického postavení dětí uprchlíků,“ řekla Aha! Andrea Preissová Krejčí.

Zachránit životy

Česká menšina v Chorvatsku žije již od dob habsburské monarchie (do r. 1918) a dnes čítá cca 7500 chorvatských občanů, na něž byla záchranná akce cílena. Nejednalo se výlučně o Čechy, ale i Srby či Maďary. Děti a matky byly na podzim v roce 1991 evakuovány z Chorvatska do Československa na základě rozhodnutí někdejší vlády a prezidenta Václava Havla. Hlavní bylo zachránit nevinné životy. Panely zároveň připomínají i hmotnou podporu, již Chorvatsko pak Česku poskytlo po povodních a tornádu.

Miroslav Janota (54): Gejzíry jisker od granátů

Miroslavu Janotovi bylo tehdy 21 let, když dostal povolávací rozkaz. Brutální zážitky z přímých bojů mu zůstaly v živé paměti dodnes: „Měl jsem uniformu rozřezanou od šrapnelů, všude kolem mě svištěly úlomky granátů. Potřeboval jsem si chvíli odpočinout, lehl jsem si do kráteru od výbuchu. Hleděl jsem do nebe a byl jsem fascinován. Granáty explodovaly po nárazech do korun stromů. Gejzíry jisker sršely z nebe. Kolem sténali ranění.“ Janota nyní pracuje jako údržbář v české škole v lázeňském městě Daruvaru.

Kanon a nenávratná spoušť, kterou ve válce dělostřelectvo způsobilo.

Jitka Janotová Doležalová (50): Školní výlet trval měsíce

Sestře Miroslava Janoty Jitce Janotové Doležalové bylo při odjezdu z epicentra bojů v září 1991 17 let. „Chápali jsme to jako školní výlet, ze kterého se brzy vrátíme. Nakonec jsme tam zůstali čtyři měsíce. Lidé z celého Československa nám posílali dárky, běžné předměty nebo přáníčka. Nic pro běžný život nám nechybělo. Někteří však naší situaci nerozuměli. Jeden pán se mě ptal, proč zpíváme, když je u nás doma válka. Nebo se v obchodě prodavačka divila, proč si kupujeme sušenky,“ říká nynější učitelka v české škole v Daruvaru.

Bratrovražedný boj

Rozpad socialistické Jugoslávie a touha po samostatnosti, podněcované historickými křivdami a vzedmutím nacionalismu, vedly začátkem 90. let mezi Chorvaty, Srby a národy v přilehlých oblastech k vzájemnému konfliktu. Vyžádal si až 140 tisíc obětí. Sousedé, ale i celé rodiny, začali bojovat proti sobě. Docházelo i k etnickým čistkám – např. Srebrenický masakr roku 1995.



Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.