Pohyblivé obrázky hýčkají už 80 let: Archiv z autodílny!

Zemanova Ukradená vzducholoď (1966) se jako nová vrátila do kin loni na podzim i díky lidem z Národního filmového archivu. (Foto Aha! – David Malík, NFA, Bontonfilm)

5 fotografií

Kamery na 8mm nebo 16mm film byly velkým hitem u začínajících filmařů ve 30. i 60. letech. V NFA se digitalizují na tomto přístroji.

Přelomový film Vojtěcha Jasného Až přijde kocour (1963) měl díky umu archivních restaurátorů obnovenou premiéru v plné formě v srpnu 2021.

Rukama restaurátorů prošel i archivní materiál na svou dobu výjimečného filmu Až přijde kocour (1963), do kin byl nově uveden v roce 2021.

13. dubna 2023 • 05:00

Pod rukama jeho odborníků se daří uchovávat dalším generacím čas uvězněný do filmových pásů. Chrání kulturní dědictví nejen péčí o tuzemská díla. Národní filmový archiv vznikl před 80 lety, původně obýval pražský palác Lucerna. Pak musel dočasně do bývalé autodílny. A v ní zůstal dodnes!

V šestém patře Lucerny se Národní filmový archiv (NFA), vznikl roku 1943 pod křídly protektorátní kinematografie, dlouho neohřál. Po válce se stěhoval »na chvíli« do opuštěné autodílny na Žižkově v Malešické ulici. Promítačky i počítače archivu tam hučí dosud. „Už brzy nás ale čeká stěhování o kousek dál a pak do nové vlastní budovy zde na Žižkově. Tam zamíříme se Státním fondem kinematografie,“ prozradil Aha! šéf NFA Michal Bregant s tím, že se v ní archiv bude moci naplno otevřít veřejnosti. „Chybět nebudou dva kinosály či studijní centrum,“ uvedl.

Co se však děje za zdmi instituce, která chrání asi 98 procent veškeré tuzemské filmové produkce od třicátých let? Zdaleka se tu jen neoprašují prvorepublikové veselohry. „Naše poslání je zachovat film jako náš kulturní odkaz. Filmy restaurujeme, digitalizujeme, ve spolupráci se zahraničními archivy dohledáváme. Jsme srdce i paměť české kinematografie,“ doplnil ještě Michal Bregant.

Kromě tuzemské tvorby archiv pečuje i o velkou část té zahraniční, také uchovává plakáty, scénáře, pozůstalosti, fotky a dokumentaci, jíž sem přinášejí i sami lidé. „Máme tu asi 150 milionů metrů filmů, několikrát bychom jimi obtočili Zemi,“ upřesnil Michal Bregant. „Pyšní jsme na digitální laboratoř, jíž jsme vybudovali v posledních letech. Dnes je celá filmová produkce digitální, musíme být připraveni zvládnout všechny současné nosiče a formáty.“

Minisál s maximožnostmi

Jednou z místností ukrytých za oprýskanou zdí archivu je i malý promítací sál, působící jako retro kulisa ze 70. let. Obsahuje ale poklad, jaký nemají ani nejmodernější multikina. Projektor schopný promítat z jakéhokoli typu filmu. „Za normalizace se tu daly vidět i jinak zakázané filmy. A pak, když se tu promítal třeba japonský film, tlumočník seděl přímo v sále a překládal. Tyhle mašiny zvládnou i staré hořlavé filmy či hodně poškozené,“ upřesnil Michal Bregant.

Potřebuje je i Chaplin

Šéf archivu si pochvaluje i mezinárodní spolupráci. „Když se restaurují filmy, tak se vždy ptáme všech archivů na světě, zda u nich náhodou nejsou lepší kopie našich snímků. Naopak oni se ptají nás. A tak se třeba spousta obnovovaných amerických němých filmů neobejde bez našich materiálů,“ řekl Bregant. Je tak možné, že i skeče legendárního Charlieho Chaplina se díky takové spolupráci zachovají budoucím divákům.