Zemřel a vyhnul se trestu za smrt 43 lidí: Štrougala bude soudit už jen BŮH!
7 fotografií
Na smrt je i zemská spravedlnost krátká. Úmrtí bývalého předsedy vlády komunistického Československa Lubomíra Štrougala (†98) zřejmě udělalo definitivní tečku i za jeho soudními řízeními. Ty se týkaly zabitých uprchlíků na hranicích.
Nejdéle sloužící komunistický premiér a předtím také ministr vnitra Štrougal byl po listopadu 1989 prověřován kvůli úmrtí prchajících občanů na hranicích. Někteří z těch, kteří toužili po svobodě, totiž za svůj pokus zaplatili životem. Štrougal ale nebyl nikdy odsouzen.
Elektřina i střelba
Expremiér byl mimo jiné policií prověřován v souvislosti se svým působením jako ministr vnitra v letech 1961-1965. Vyšetřovatelé ho podezírali, že nezabránil použití vysokého napětí v elektrických zátarasech na západní hranici Československa. Tím měl být odpovědný za smrt 43 lidí. Nakonec nebyl z ničeho obviněn a případ byl v roce 2006 promlčen. Později byla vyšetřována také úmrtí prchajících lidí z let 1976-1989. Štrougalovo stíhání ale bylo pravomocně zastaveno v květnu 2021. Z důvodu špatného duševního zdraví, neměl být schopen chápat smysl trestního řízení.
Případ ukončen?
Ústavní soud (ÚS) ovšem v prosinci 2021 rozhodl, že jeho stav posuzovali podjatí znalci. Přestože i podruhé bylo stíhání zastaveno, došlo k další ústavní stížnosti. Štrougalova smrt ale zřejmě udělala tečku i za tímto dovoláním. „Pokud jde o trestní řízení tak to se vede proti konkrétní osobě. Pokud ta osoba zemře, tak to trestní řízení končí. U té ústavní stížnosti bych si proto myslel, že jsme na konci,“ řekl Aha! ústavní právník Jan Wintr (44).
Nejenom Čechoslováci
Zhruba čtvrtinu všech zemřelých na hranici představovali cizinci. Především občané sousedních komunistických států, jako Poláci a Němci. Na Štrougala tak směřovalo trestní oznámení i od Platformy evropské paměti a národa za smrt pěti německých a asi šedesátky polských občanů. Ti měli zemřít především kvůli proudu vysokého napětí v hraničních drátech.
Kolik lidí zemřelo
Podle Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zemřelo při snaze překročit československou hranici do demokratických zemí 276 osob. Z toho 128 lidí bylo zastřeleno a 96 zemřelo na zásah elektrickým proudem v hraničním zátarasu. Nejvyšší počet úmrtí (158) spadá do období let 1951-1965.
Dostižen psy
Jednou z východoněmeckých obětí byl osmnáctiletý student Hartmut Tautz. Ten se rozhodl v létě roku 1986 u Bratislavy překročit československou hranici do Rakouska. Když přestřihl drát u hraničního plotu, tak se spustil alarm. Pohraničníci, kteří vyjeli na místo, u přestřižené signální stěny navedli na Tautzovu stopu dvojici služebních psů a vypustili je. „Hartmut Tautz stačil ujít kukuřičným polem zhruba 250 metrů, když jej zhruba ve 22.25 ve vzdálenosti 22 metrů od hranice smečka dostihla,“ píše se na webu ÚSTR. Tautz utrpěl od psů zranění, kterým následně v nemocnici podlehl.
Smrt proudem
Vysoké elektrické napětí, kterým byly napuštěny drátěné zátarasy, se stal osudným v září 1956 Ladislavu Černockému (†51). Před šestou hodinou ranní ho v zátarasu nalezla mrtvého hlídka Pohraniční stráže poblíž Valtic na Břeclavsku. Černocký se snažil dostat do Rakouska. Podle pohraničníků u sebe měl mít i gumové rukavice a štípací izolované kleště. Ani to ho ale před elektrickým proudem neochránilo.
Střelba v Rakousku
Někteří uprchlíci při útěku za svobodu nemuseli mít »vyhráno« ani když už překročili hranici do západní ciziny. Československá pohraniční stráž totiž při pronásledování běženců několikrát narušila i sousední území. To byl případ Františka Faktora (†33). Ten se při útěku do Rakouska dostal už na území našeho jižního souseda, ale pohraničníci ho pronásledovali i tam. Po varovném výstřelu na Faktora vypálili dvě dávky ze samopalů. Trefili ho a Faktor posléze svým zraněním podlehl.
Sloužili totalitě, dlouho žili ve svobodném světě!
Milouš Jakeš (†97)
Ke konci režimu byl generálním tajemníkem. Později litoval, že během sametové revoluce nesvolal radu obrany státu, která by mohla povolat armádu. Byl stejně jako Štrougal stíhán za zabíjení přeběhlíků na hranicích. Ačkoliv to oba mohli změnit, neudělali nic. Usvědčily je prý podpisy na prezenční listině, jak vyplývalo z policejního protokolu.
Karel Vaš (†96)
Vaš byl prokurátorem vykonstruovaných soudních procesů včetně justiční vraždy generála Heliodora Píky (1897 – 1949). V roce 2001 byl odsouzen knepodmíněnému trestu odnětí svobody za falšování důkazů či manipulaci výpovědí. Kvůli promlčení mu ale byl trest zrušen. Přitom po válce posílal k popravčímu i lidi bez soudního řízení.
Alojz Lorenc (83)
Jako velitel StB sice svým složkám zakázal do situace během sametové revoluce zasahovat, nařídil ale skartaci mnoha dokumentů z archivu, které by mohly pomoct při vyšetřování zločinů tehdejšího režimu.
7 fotografií
