Jemní motýlí krasavci vědí, jak přečkat i drsnou zimu: Překonají mráz i dálky
Krásní, křehcí a zranitelní jsou motýli. Přesto se mezi nimi najdou odolní borci, kteří i bez úkrytu překonají mráz. Jiní jako ptáci letí za teplem stovky kilometrů přes hory a moře.
Jedni přečkají zimní čas ve stádiu vajíčka nebo housenky, další jako kukly. Je ale řada těch, kteří přezimují v plné své krásce dospělce. Největším otužilcem je žluťásek řešetlákový. Toho lze zahlédnout i v zasněžené krajině. Některé babočky můžeme najít »spící« ve sklepích, chatách apod. Jiné babočky či lišajové se zase vydávají na strastiplné cesty. Na podzim táhnou do středomoří nebo až do severní Afriky bez odpočinku. Mnozí vystoupají i do výšky dva tisíce metrů nad mořem. „Převýšení zvládnou. Nechají se vynést vzdušnými proudy,“ vysvětluje zooložka Romana Anděrová.
Žluťásek řešetlákový
Největší otužilec
Často zimuje zavěšený např. na borůvčí či brusinkách. Do mrazu ho příroda vybavila. „V těle má speciální bílkoviny, které působí jako nemrznoucí směs. Brání tvorbě ledových krystalů. Kdyby se vytvořily v buňkách, roztrhly by je,“ objasňuje Anděrová. Tento žluťásek se po zimě probouzí jako první z motýlů v době, kdy ještě mnoho potravy není. Přesto hlady netrpí. „V těle má tzv. tukové těleso. Je to hnědý tuk, který uvolňuje snadno teplo. Z něj motýl získá energii,“ dodává zooložka.
Přeborníci lišajové
Mezi tažné motýly patří lišajové. Při létání jsou přeborníky. Například lišaj smrtihlav dokáže vytrvale letět rychlostí až 54 km za hodinu a překonat vzdálenost až 4500 km.
Babočka létá přes Alpy
Mezi pravé motýlí migranty patří babočka bodláková. Její cesta za teplem vede i přes Alpy. Vyšší nadmořská výška pro ni není překážkou. Na jaře se opět vrátí. U nás se páří, nakladou vajíčka a hynou.
Zůstávají nehybní
U nás přezimují např. babočka kopřivová, babočka paví oko či babočka osiková. Během zimy je můžeme najít v úkrytech ve stavu nehybnosti, kdy se jim téměř zastaví životní pochody. S jarním sluníčkem se probudí a vylétnou.
