Sbírka dětských vozítek manželů Hendlových: Kočárek pro princeznu

Staré kočárky, jejichž shromažďování nadchlo manžele hlavně proto, jak fascinující proměnou tento dopravní prostředek procházel, vystavují ve svém muzeu v Náchodě, kde mají už asi 300 exponátů z celého světa. Představují vývoj od nejstaršího dochovaného vozítka z roku 1760 až po kousky ze 70. let 20. století, přičemž sbírka se dál rozrůstá. „Nejnovějším kouskem je tahací kočárek z roku 1840, dovezený z francouzského zámku, který upadl do exekuce a rozprodával se z něj nábytek,“ řekl Josef Hendl.

Shání šestimístný

Rozmanitá kolekce manželů Hendlových vývoj kočárku nastiňuje tak důkladně, že si po jejím prohlédnutí člověk řekne, že na světě už snad ani není takový, který by sběratele ještě mohl něčím překvapit. Tak tomu prý rozhodně není. „Vždycky se něco najde. Chtěl bych například získat do sbírky kočárek, o kterém vím, že se vyráběl v Německu pro šest dětí a byl určený pro mateřské školky,“ prozradil Josef Hendl.

První byly s ojí

Nejstarší kočárky vznikaly jako zmenšeniny velkých panských kočárů. Byly ze dřeva, tahaly se pomocí oje a byly pro již sedící děti. Pro ležící se začaly vyrábět až okolo roku 1800, přičemž první modely našly inspiraci v dětské rakvi. Tahací kočárky měly nevýhodu v tom, že ratolest nebyla zcela pod dohledem, což se změnilo po roce 1840, kdy oj nahradilo madlo a kočárky se již vyráběly i z proutí, rákosu a dalšího materiálu.

Čtyři kola zakázali

Ve sbírce manželů Hendlových je i mnoho raritních kousků. Jde například o trojkolové kočárky vyráběné v Anglii po roce 1850 kvůli zákonu zakazujícímu pohyb čtyřkolových vozů a povozů po chodnících, dále kočárky se zápřahem pro zvíře. Asi největší kuriozitou je plechový z roku 1920 vyrobený ve Španělsku, v jehož případě si lze těžko představit, jak se v něm dítě cítilo při vysokých teplotách.

Musíte vědět!

Nemohl spát, začal vyšívat!

Celý článek

.

Fotogalerie

7 fotografií