Největší důlní neštěstí Česka: 130 let od tragédie
4 fotografie
Neuhašený knot způsobil, že v rudném Dole Marie v Příbrami zahynulo 319 horníků! Od strašlivého neštěstí, které je největší v historii českých zemí právě dnes uplyne 130 roků.
Bylo 31. května 1892 po jedenácté dopoledne, když čtveřice havířů chtěla vyfárat z 29. patra dolu v hloubce 955 metrů na povrch. Jednomu z nich, Emanuelu Křížovi, ale dohoříval knot kahanu a on se rozhodl ho vyměnit. Oharek odhodil, a ten propadl asi 10 metrů do sklípku mezi olejem napuštěné odštěpky výdřev. Kříž vše několikrát zkontroloval a po patnácti minutách místo opustil. Doutnající knot vzplál až ve chvíli, kdy byli havíři na cestě vzhůru.
Rychlá depeše
O hodinu a půl později objevila požár odpolední směna. To už bylo ale pozdě. Když se konečně dostaly zprávy o ohni na povrch, vrchní správce mariánského dolu Hugo Grögler okamžitě zorganizoval záchranářské práce a vyslal posla se zprávou na horní ředitelství. „Poslušně hlásím, že na Mariánském dole vypukl požár a pravděpodobně také výdřeva jest zachvácena,“ zněla jeho slova. Ihned také o požáru informoval ostatní doly.
Naprostá bezmoc
Záchranné akce se příliš nedařily. Cesta do hlubin trvala dlouho a do nižších pater se přes kouř nedalo dostat. I tak se našli dobrovolníci mezi horníky i hasiči, kteří se rozhodli riskovat svůj život pro kamarády. Pětice odvážlivců při záchranné akci sama zahynula. Sám Grögler s nasazením vlastního života šestkrát sfáral do podzemí. Při posledním pokusu málem zemřel, když zůstal v dole v bezvědomí. Ostatním se ho podařilo zachránit.
Poslední oběť v září
Do dolu pak byla shora pumpována voda, ta ale situaci zhoršila. „Nikdo nemohl tušit, že kouř nebude stoupat vzhůru. Voda ho zahnala do podzemí a horníci byli v pasti. Oheň navíc poničil stoupací stroj i lana klecí,“ popsal pro Aha! ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl. Posledního živého z dolu vytáhli 24 hodin od vypuknutí požáru. Poté už byly z hlubin vynášeny pouze oběti. Poslední byla nalezena až po 114 dnech, 22. září 1892. V plamenech a jedovatých výparech našlo smrt celkem 319 horníků z 835, kteří se na dolech Marie, Vojtěch, Prokop, Anna a Františka Josefa I. připravovali na odpolední směnu.
Doživotní trauma
Jeden z mužů, kteří u incidentu s knotem byli, po neštěstí přiznal celou věc soudu. Ten čtveřici havířů odsoudil k tvrdému žaláři. Emanuel Kříž dostal nejtvrdší trest, tři roky vězení. Z vězení se vrátil s podlomenýnm zdravím a pracoval jako lesní dělník. Odborníci svolaní k soudu byli ale proti odsouzení. „Není zde vědomého ani nevědomého původce neštěstí, není tu žádného viníka, ale velmi mnoho politováníhodných okolností,“ uvedli tehdy. K jejich názoru se klonilo i veřejné mínění. Křížova rodina dokonce získala odškodnění pro oběti důlního neštěstí. I zbylá trojice se po trestu ve výši od dvou měsíců do dvou let vrátila zpět domů.
4 fotografie
