Ústavní soud potvrdil: Zámek Hrubá Skála ani hrad Valdštejn vlastníka měnit nebudou
3 fotografie
Poslední majitel Hrubé skály a hradu Valdštejn Johann Maria Felix Anton Carl Aehrenthal (*1905 – †1972) neměl po druhé světové válce československé občanství. To včera potvrdil Ústavní soud, který tímto uzavřel cestu k možným restitucím.
Rod Aehrenthal už u nás není příliš známý, během krátkého času se jim ale podařilo shromáždit značný majetek. Jeho nejvýznamnějším představitelem byl Alois Leopold Aehrenthal (*1854 – †1912), který roku 1909 získal titul hraběte, působil jako velvyslanec v Rusku a stal se i rakousko-uherským ministrem zahraničí. Posledním majitelem jejich velkostatků v Čechách byl jeho syn Johann.
Zajat Američany
Po vzniku Československa se stal jeho občanem, za německé okupace se ale přihlásil k německé národnosti. V říjnu roku 1939 mu byl vystaven průkaz o německé státní příslušnosti. V roce 1941 jej odvedl wehrmacht, v dubnu 1945 padl do amerického zajetí. V zajateckém táboře v Heilbronnu setrval až do března 1946. Tehdy začal jeho boj o to, aby mu bylo československé občanství vráceno, úřady mu tehdy ale nevyhověly a jeho majetek byl zkonfiskován.
Odboj neprokázali
Nyní o totéž žádají jeho příbuzní, otevřela by se jim tak cesta k restituci Hrubé Skály nebo hradu Valdštejn. Jeho snacha se pokoušela doložit, že Johann Aehrenthal pomáhal československému odboji a měl židovské kořeny. „Doloženo bylo toliko to, že pomáhal lidem skrývajícím se na jeho pozemcích, nikoliv již to, že by tito lidé prováděli konkrétní bojovou činnost směřující k oslabení nepřítele,“ odůvodnili ale ústavní soudci. Ocenili jeho humanitní a morální kvality, ty však podle nich nestačí na to, aby bylo rozhodnutí změněno.
Z rolníka šlechticem
Lexové z Aehrenthalu byli původně rolníci na Příbramsku. Do šlechtického stavu je dostal Jan Antonín Lexa (*1733 – †1824), který zbohatl za napoleonských válek dodávkami obilí pro armádu. Roku 1792 získal titul rytíře. Panství budoval na Turnovsku, kde koupil Hrubou Skálu. Do rodového portfolia přibyly i Trosky a Valdštejn.
Němci a kolaboranti
Vedle lidí s německou státní příslušností byl po válce konfiskován majetek i Maďarům a také i těm Čechům a Slovákům, kteří zradili a kolaborovali s okupanty. Druhá vlna znárodňování přišla po komunistickém puči v roce 1948. Obě jsou předmětem mnoha táhnoucích se sporů.
3 fotografie
