100 let od prvního pohřbu žehem v Praze: Zuřící církev strašila ďáblem
5 fotografií
Do té doby nevídané! Církev zuřila, lidé jej ale pro sebe i blízké chtěli. Pohřeb žehem byl v Praze možný oficiálně poprvé před 100 lety. Metropoli však o tři roky předběhl Liberec a rozruch způsobila svým přáním o zpopelnění už roku 1890 feministka ze šlechtického rodu.
Zatímco dnes už lidé běžně využívají krematoria i pro své čtyřnohé mazlíčky, ještě poměrně nedávno Češi takovou možnost neměli. Pohřeb žehem se v Praze odehrál poprvé před 100 lety, 23. listopadu 1921, v provizorním krematoriu na Olšanských hřbitovech. Úplně první v českých zemích však nelegálně sloužilo již od 31. října 1918 v Liberci.
„Je to zlozvyk prokletý a zavrženíhodný, hodný ďábla,“ hřímala církev nad novinkou, která byla léta naprostým tabu. Neuspěla, zákon přijatý v lednu 1919 s platností od dubna téhož roku kremace posvětil. Jeho autorem byl libretista Dvořákovy opery Rusalka Jaroslav Kvapil (1868 – 1950), podle něhož také dostal název Lex Kvapil. »Par. 1. Pohřbívání ohněm je dovoleno. Par. 2. Provedením zákona jest pověřen ministr veřejného zdravotnictví ve srozumění s ministrem vnitra a spravedlnosti, « zněl. Popel v urnách se ukládal do hrobů, urnových hájů nebo kolumbárií, rozptyl byl povolen až roku 1959 a zhruba o pět let později byla možnost vsypat popel do země.
Kremační velmoc
Přestože má Česko hluboké katolické kořeny a historicky za dob Rakousko-Uherska (1867 1918) se na našem území nespalovalo, dnes patříme ke kremačním velmocem. Mezi lety 1892 až 1902 ještě ročně zpopelnění volili jeden až dva lidé. Roku 1911 už jich bylo 25. Dnes v žárovištích 27 českých krematorií skončí více než 75 procent všech zesnulých. Pohřeb do země je spíš okrajovou záležitostí a zůstává využíván hlavně na venkově.
Za vším hledej ženu...
Skandál vyvolala svým přáním být po smrti zpopelněna feministka pocházející ze šlechtického rodu Augusta Braunerová (1817 – 1890), vdova po politikovi, dr. Františku Braunerovi. Zemřela v říjnu 1890 v Paříži. Příbuzní ji nechali spálit v krematoriu na Père Lachaise. Církev v Praze ale odmítala uložení popela do rodinné hrobky na Vyšehradě, zamítli také sloužit obřad. „Prach jsi a v prach se obrátíš,“ pronesl nakonec během prvního občanského pohřbu po kremaci bojovník za pokrok Vojta Náprstek (1826 – 1894), který žeh podporoval.
5 fotografií
