Před 150 lety jsme začali měřit metrem
Kolik měřil český loket? Jak byl vlastně dlouhý ten vídeňský? A bylo v žejdlíku více, nebo méně piva než v pintě? Měr a vah se u nás v průběhu dějin používalo a vyvinulo až moc. A převádět mezi nimi, to byla často pro obchodníky i obyčejné lidi noční můra. I proto byl před 150 lety zaveden metrický systém, který jednotky sjednotil.
Že naši předkové k posuzování velikosti používali lokty, bylo celkem logické. Když potřebovali něco změřit, natáhli k tomu paži a bylo. Jenže každý máme paže jinak dlouhé, a tak i lokty v různých místech měly jinou délku. Pro případ sporů byly jejich etalony, tedy vzory, vystavené třeba na radnicích. A v Čechách Přemysl Otakar II. (1233 – 1278) stanovil jednotnou míru o délce 59,3 centimetru.
Žejdlík jako žejdlík?
Lepší to nebylo ani u takzvaných dutých měr, které se používaly pro měření objemu kapalin Na počátku 17. století si lidé například mohli objednat žejdlík piva, což byl necelý půllitr. Mohli ale chtít i číšku, to byly 3 žejdlíky, nebo pintu, kam se vešly žejdlíky čtyři. To platilo v Čechách. Na Moravě už ale měl žejdlík jen 0,33 litru, číšku ani pintu tam neznali, zato měli třeba mázlík, kam se vešlo skoro 4,5 litru. A ve Slezsku už to bylo zase jinak!
Rakouské sjednocení
Pouhé převody jednotek v rakouském mocnářství tak představovaly noční můru. A pro vykuky příležitost, jak při převádění získat kousek zboží pro sebe. Marie Terezie (1717-1780) proto v celé zemi zavedla roku 1765 Dolnorakouskou měrnou soustavu, která měření sjednotila. Snadná na používání ale také nebyla. Třeba u délky měl jeden střevíc neboli stopa 12 palců, jeden sáh zase šest střevíců. Po přeměně státu na Rakousko-Uhersko se nakonec země 23. července 1871 přidala k metrickému systému. Protože byl desetinný, dobře se v něm počítalo i převádělo. Koneckonců, v metrech měříme vzdálenost dodnes.
Víte, že...
...metrický systém se používá skoro všude na světě? Nikdy jej ale nepřijaly Spojené státy americké. Kvůli chybě v převodu mezi palci a centimetry NASA roku 1999 přišla o sondu Mars Climate Orbiter. Přiblížila se Marsu příliš a zřejmě shořela v jeho atmosféře.
Proč je do X?
Platinový metr se prohýbal a při měření bylo třeba dotýkat se obou konců. Roku 1875 byl založen Mezinárodní úřad měr a vah se sídlem v Sèvres u Paříže, přičemž 18 zemí podepsalo Dohodu o metru. Nový metr zde byl uložen v roce 1889, je z tvrdé slitiny platiny (90 %) a iridia. Profil ve tvaru písmene X zajišťuje minimální prohýbání etalonu. Celkem prý vyrobili 30 číslovaných prototypů.
Metr změřili špatně
Metr vytvořili francouzští akademici roku 1795 jako jednu čtyřicetimiliontinu délky zemského poledníku procházejícího Paříží. Provedli měření a novou míru pak přenesli na platinový a mosazný etalon. Jenže pár let poté se ukázalo, že prototyp je o 0,2 milimetru kratší, než by měl být. Nově zaváděnou jednotku ale už měnit nemohli, a tak její definici změnili na délku, kterou světlo urazí ve vakuu za určitý čas.