Průmyslová chlouba Vysočan: Před 125 lety se začalo chodit do kolbenky!

Montáž automobilů v ČKD v roce 1931. (Foto Wikipedie, ČTK/P. Mášová, V. Šimánek, ara)

5 fotografií

Závod ČKD Lokomotivka v pražských Vysočanech padl za oběť hale, kde se v roce 2005 hrálo poprvé hokejové MS.

9. června 2021 • 05:00

Jít makat do kolbenky. Toto slovní spojení v Česku zdomácnělo jako synonymum práce v továrně. Zakladatel této proslulé pražské fabriky Emil Kolben (1862 – 1943) se inspiroval až v Americe. Továrna Kolben a spol., později známá jako Českomoravská–Kolben–Daněk (ČKD), vznikla v pražských Vysočanech přesně před 125 lety!

Než k založení kdysi nejslavnějšího podniku u nás došlo, objel jeho zakladatel Emil Kolben Evropu i Spojené státy. Tam získal zaměstnání ve firmě Thomase Alvy Edisona (1847 – 1931), a stal se dokonce přímým spolupracovníkem slavného vynálezce! „Nejraději ze všeho dělal dobré vtipy a originální žerty rád poslouchal. Stalo se, že dobrému nápadu smál třeba čtvrt h o d i n y , “ vzpomínal později na Edisona. Ke svým zkouškám Kolbena New Yorku přizval i druhý velikán oboru Nikola Tesla (1856 – 1943).

Motory a elektřina

Po návratu do Čech v roce 1896 pak Kolben všechny zkušenosti zúročil při zakládání své elektrotechnické továrny ve Vysočanech na tehdejší pražské periferii. Podařilo se mu získat velkou zakázku na stavbu městské elektrárny, vyráběl ale také motory, generátory a jeřábové pohony. Podnik rychle rostl, přibyly slévárna, kovárna, elektrárna.

Fúze s Daňkem

Po vzniku Československa se firma spojila s První Českomoravskou továrnou na stroje v Praze a podnik se přejmenoval na Českomoravská–Kolben. V roce 1927 přišla další fúze a nový název firmy Českomoravská–Kolben–Daněk. Pod zkratkou ČKD ji známe dodnes. Tehdy firma razila heslo: Vyrábíme vše, od špendlíku po lokomotivu a zaměstnávala 12 tisíc lidí.

Zemřel v Terezíně

Zakladatel fabriky Emil Kolben se dočkal smutného konce. V době, kdy se nacistické Německo stále více rozmachovalo, odmítl opustit vlast. Po okupaci a vzniku protek torátu Čechy a Morava musel jako Žid nejprve opustit ČKD a prodat podíly v dalších společnostech, v roce 1943 pak byl deportován do ghetta v Terezíně, kde zemřel.

Válka a bomby

Za války podnik obsadili Němci a vyráběli tu vojenskou techniku pro wehrmacht, například tank PzKpfw 38(t). Proto jej v březnu 1945 Američané bombardovali a těžce poškodili.