Raketa do Moskvy: Před 30 lety začalo vysílání ze žižkovské věže
Říkalo se jí Jakešův prst nebo vesmírná raketa. Stavba žižkovské televizní věže, nejvyššího pražského objektu, se před třiceti lety dočkala svého konce v podobě zahájení vysílání. Celý projekt se ovšem nerodil lehce, neboť v části Mahlerova parku ležel starý židovský hřbitov.
O nutnosti stavby nového vysílače se diskutovalo už od přelomu 70. a 80. let minulého století. „Praha byla v tu dobu závislá na televizním vysílači Cukrák, který ji ovšem nepokryl celou, a na dosluhujícím vysílači na Petřínské rozhledně. Jeho oprava však nebyla možná kvůli památkové ochraně,“ vzpomněl Ivan Nedvídek (75), tehdejší náměstek ředitele pro investiční stavby při Správě radiokomunikací Praha.
Pro novou výstavbu bylo zvažováno několik lokalit, volba nakonec padla na Mahlerův park na pražském Žižkově. Ten ovšem patřil zčásti pražské židovské obci. A několik metrů pod zemí byla část starého židovského pohřebiště a hromadné hroby z pruských válek v roce 1866. Komplikovanou situaci nakonec vyřešila dohoda o odprodeji části parku s dnes už bývalým vrchním pražským rabínem Danielem Mayerem (63). „Všechny náhrobní kameny, které jsme při budování základů našli, jsme vozili panu rabínovi a poté byly pietně vztyčeny. Součástí dohody byla i rekultivace a oprava Starého židovského hřbitova na Žižkově,“ vysvětlil Nedvídek.
Strach ze škodlivého záření
Další kontroverzí, která stavbu provázela, byly stížnosti spolků žižkovských matek, které se bály o bezpečnost svých dětí. „Tehdy jsme s kolegy absolvovali okolo 40 různých schůzek a musel jsem vysvětlovat a přesvědčovat, že stavba je zcela bezpečná. Finálním argumentem bylo to, že československé normy na šíření škodlivého záření byly mnohem přísnější než zahraniční. Výkon vysílače navíc zůstal hluboko pod limitní hranicí,“ řekl Ivan Nedvídek.
Komunisté vysílač nechtěli
„Lidi měli zájem o třetí televizní program. Strana nechtěla být s takhle drahým projektem, který se veřejnosti navíc těžko vysvětloval, přímo spojena. Přesvědčit politiky o nutnosti stavby, která do budoucna zvládne i šíření pokročilejších komunikačních technologií, jako je nyní například internet, optické TV kabelové rozvody či mobilní signál, bylo hrozně těžké,“ poodkryl situaci Nedvídek. „Když dnes slyším, že si komunističtí megalomani postavili pomník, musím se smát. Naopak! Oni ho tam vůbec nechtěli!“ uvedl architekt Václav Aulický.
Neuvěřitelné vysvětlení
Po revoluci v roce 1989 se stavba dočkala mnoha hanlivých přezdívek, ať už se jí říkalo Jakešův prst, nebo vesmírná raketa. „Průvodkyně z Čedoku mým zahraničním kolegům se vší vážností tvrdila, že se na místě původně stavěla odpalovací rampa na raketu pro Husáka a Jakeše do Moskvy. Od té doby jsem byl terčem vtípků svých obeznámených kolegů,“ vzpomněl s úsměvem Ivan Nedvídek.
Víte, že...
...stavba byla zahájena v říjnu 1985 položením základního Víte, že... ...hlasování na australském serveru ji zvolilo jako druhou nejošklivější stavbu světa? . ser kamene?
...oficiální vysílání bylo zahájeno 3. května 1991?
...věž je vysoká 216 metrů, a je tak nejvyšší stavbou Prahy?
...hlasování na australském serveru ji zvolilo jako druhou nejošklivější stavbu světa?