Lékař Milan Blažek (87): POD ZEM FÁRAL 2248KRÁT!
3 fotografie
Dlouhých sedmadvacet let sloužil na hlavní báňské záchranné stanici v Ostravě. Není proto divu, že lékaře Milana Blažka (87) horníci nazývali svým dobrým duchem. V podzemí zažil těžké chvíle při důlních neštěstích, mnohdy hleděl smrti do očí.
Milan Blažek se nedávno zúčastnil oslav šedesátin hornické polikliniky, kde také léta pracoval. Souběžně byl nasazen u důlní zásahovky.
Neuvěřitelná čísla
„Mezi léty 1968 a 1995 jsem byl 1809krát na lékařských výjezdech, odpracoval jsem při tom 7118 hodin. Dolů do šachet jsem sfáral 2248krát,“ vypočítal pro Aha! své zásahy Milan Blažek. Po číslech přidal i několik zážitků. „Dnes vzpomíná člověk jen na to dobré. Mnohokrát jsem si ale myslel, že už se domů nevrátím. Podmínky v dole byly při haváriích strašné, když jsme horníky vyproštěné ze závalů tahali nahoru. Stále šlo o život,“ popsal lékař.
Ohledával kamarády
Vzpomíná i na veliký zával na Dole Doubrava. „To bylo v roce 1973. Zkrvavené horníky jsme tahali na povrch miniaturními slojemi po dopravní cestě. Tehdy to bylo tak vážné, že jsem měl pocit, že se ani my už nevrátíme,“ ještě dnes se zachvěl hrůzou. Tak strašné to bylo. Zachránit se podařilo deset havířů. „Hromadné úrazy pamatuji při výbuších důlního plynu, na Staříči bylo v roce 1976 čtyřicet tři obětí, byli spálení k nepoznání,“ vzpomněl pamětník. „U této nehody jsme byli od 31. prosince až do Nového roku. Těch zážitků mám tolik... V dýchacích aparátech jsme chodili v podzemí vodou, pro mě nejhorší pocity byly, když jsem musel ohledávat naše profi záchranáře, kteří se mnou byli v akci a zahynuli. Kruté bylo oznamovat jejich rodinám, co se stalo... V dole si to při zásahu ještě člověk tak neuvědomoval, toto doznívalo teprve následně na povrchu,“ vyznal se šéf záchranářského týmu.
Sudy s mrtvolami
V jeho týmu byla i potápěčská skupina. Ta se účastnila vytahování sudů s pěti oběťmi orlických vrahů v 90. letech. Vraždili podnikatele zejména kvůli finančnímu profitu. Zatavovali oběti do sudů s louhem a shazovali do přehrady. „Naši profesionální záchranáři tam nastupovali. Ti byli špičkovými odborníky, nejlepšími v zemi. Zasahovali u nejzávažnějších případů, které nikdo v republice nechtěl dělat. Příkladem toho je i Orlík a oběti vrahů, kteří byli podle přehrady pojmenováni. Tam to bylo hrozné, tahat ze sudů těla rozpuštěná v louhu,“ připomněl šílenosti divokých devadesátých let v Česku.
Vlastní sestřičky
Bánští záchranáři si tehdy sami vyškolili zdravotní sestřičky, skupinu záchranářů- potápěčů (zasahují po celé zemi), lezců i leteckou záchrannou službu.
Jedničky v Evropě
Závalů, otřesů i úmrtí havířů bylo podle něj v OKD tehdy mnoho. „Byla to těžká, špinavá a nebezpečná služba. Ale efektní. Zkrátili jsme interval mezi úrazem a prvním kontaktem s lékaři. Na to nelze zapomenout,“ vyznal se senior a někdejší šéf báňské záchranky. Podle Milana Blažka neměla tak intenzivní a kvalitní služba, jakou poskytovala hlavní báňská záchranná stanice, nikde obdoby. „Taková neexistuje v Česku ani v Evropě doposud. Tak skvěle nastavená určitě ne,“ říká. V Ostravě začaly například v sedmdesátých letech jezdit první dvě sanity záchranářů: jedna důlních, druhá u »rychlé«. „Naši pacienti obvykle krváceli, nedýchali, a my v sanitě měli špičkové vybavení, EKG, oživovací přístroje. To nikde jinde v té době neměli,“ uvedl lékař.
3 fotografie
