Toužili po ní nacisté i komunisté: Narůžovělý klenot města pod Ještědem | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 26. dubna 2024

Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav

Toužili po ní nacisté i komunisté: Narůžovělý klenot města pod Ještědem

Liberec
Liberec (Foto pro Aha! – Emil Drápela, ČTK, Město Liberec)

Ve městě pod Ještědem ji potkáte na každém rohu. Narůžovělá žula se používá při stavbách chodníků, veřejných i soukromých budov. Díky své jedinečnosti byla využita i na dlažbu ve stanici pražského metra nebo před Národním divadlem. A nechvalně ji proslavili nacisté i komunisté.

Dřív v Liberci a okolních Jizerských horách byly desítky malých lomů, které žulu těžily. Dnes se láme pouze v lomu Ruprechtice, i ten však má tradici od konce 19. století. Technika je jiná. Místo klínků, palic a lidské síly se používají pneumatická kladiva a výbušniny. „Aktuálně v ruprechtickém lomu vytěžili žulový kvádr o hmotnosti 73 tun, má z něho vzniknout dílo sochaře Jaroslava Róny,“ řekl Kamil Zágoršek z katedry geografie Technické univerzity Liberec. V minulosti to byl kus ještě o 30 tun těžší. Čím je hornina tak výjimečná? „Obsahuje dva typy živců, bílý a růžový. Ten typický růžový, obsahující hodně hliníku a železa, vytváří onu narůžovělou barvu,“ vysvětlil.

Kámen se používal opravdu na většinu staveb, je z něj i hráz liberecké přehrady. Posloužil také nacistickému režimu. Ve třicátých letech minulého století z ní nacisté postavili podle megalomanského projektu architekta Alberta Speera areál pro nacistické srazy. Komunisté ji v 50. letech 20. století využili v Praze na opravdu neobyčejné dílo sochaře Otakara Švece – obří pomník masového vraha Stalina na Letné.

STARÁ 300 MILIONŮ LET

Žula je hlubinná vyvřelina. Co to znamená? Je to hornina vzniklá z lávy, která se nedostala na povrch Země, kde by jinak vytvořila sopky. Pomalu proto tuhla pod zemskou kůrou, a protože byl proces chladnutí pomalý, jednotlivé minerály měly čas krystalizovat a vytvářejí velké krystaly. Ty jsou v té liberecké opravdu výrazné. Kdo by se chtěl dozvědět víc, má možnost vyrazit na výlet městem. Technická univerzita v Liberci vytvořila geostezku Příběh liberecké žuly, kdy se během šesti zastavení můžou výletníci dočíst zajímavosti o typické severočeské hornině. Začíná před Muzeem v Masarykově ulici. I to je velmi zajímavé, bylo založeno v roce 1873 jako nejstarší uměleckoprůmyslové v českých zemích. Průvodce geostezkou najdete na webové stránce: geostezka.fp.tul.cz

Víte, že...

...délka trasy geostezky je čtyři kilometry a samotný výlet i se zastaveními vám zabere kolem dvou hodin?

Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.