Výstava v Národním technickém muzeu: Napoleonův sextant
7 fotografií
S velkými plány s ním velký vojevůdce táhl do Ruska, aby jej pak ztratil při svém posledním vítězství v Německu. Vzácný sextant, se kterým plánoval přesuny svých armád Napoleon Bonaparte (*1769 – †1821), je nyní k vidění mezi dvěma stovkami exponátů výstavy Jak se měří svět v Národním technickém muzeu.
„Měření je odedávna součástí běžného života. Tato výstava ale ukazuje měřící přístroje, které v domácnostech nenajdeme,“ uvedl kurátor Antonín Švejda. Mezi dvěma stovkami astronomických a zeměměřických pomůcek od 16. století do současnosti najdeme dalekohledy, teodolity, sextanty, pomůcky ke zhotovení map i moderní navigační stanice. Unikátním kusem je zrcadlový navigační sextant, který používal při neúspěšném tažení do Ruska Napoleon Bonaparte. „Byl majetkem císaře Napoleona I. Jeho topografická kancelář byla vybavena kresličskými potřebami a měřícími přístroji. Při ústupu francouzské armády z ruského tažení roku 1812 se sextant podařilo zachránit. O rok později po bitvě u Drážďan však byly přístroje ztraceny, posléze sextant získal ruský důstojník jako válečnou kořist. Od něho jej pak koupili čeští stavové pro pražskou polytechniku,“ vysvětlil Antonín Švejda. Z dalších vystavených předmětů vyniká vynález českých vědců Cirkumzenitál, renesanční teodolit hodináře Heinricha Stolle z roku 1610 a astrometrickký sextant švýcarského matematika, astronoma a dvorního hodináře císaře Rudolfa II. Josta Bürgiho.
Český vynález
Cirkumzenitál je původně český přístroj na současné měření zeměpisné délky a šířky pozorováním stejných výšek hvězdy nad obzorem. Jeho nejslavnější třetí model vyvinul astronom František Nušl spolu s konstruktérem Josefem Janem Fričem v roce 1922 po více než dvaceti letech vývoje. Jedná se o nejvýznamnější astronomicko-geodetický český přístroj 20. století.
Předchůdce GPS
Dávno před příchodem satelitní navigace sloužily navigační sextanty k určení zeměpisné polohy armádám, dobrodruhům i námořníkům. Od 18. století byly přenosné přístroje založené na principu měření úhlové vzdálenosti a orientace podle slunce dokonce nejpoužívanějším nástrojem pro určení zeměpisné polohy vůbec.
Využíval jej Kepler
Astrometrický renesanční sextant určený k pozorování hvězd vznikl přibližně kolem roku 1600 v pražské dílně švýcarského astronoma, mechanika a hodináře působícího na dvoře císaře Rudolfa II (*1552– †1612) Josta Bürgiho (*1552 – †1632). Noční oblohu s ním pozoroval i slavný hvězdář a autor zákonů o pohybu planet Johannes Kepler (*1571–†1630). Dnes je kulturní památkou.
Měřák i sluneční hodiny
Renesanční teodolit Bürgiho spolupracovníka, pražského hodináře Heinricha Stolle, pochází z doby kolem roku 1610. Je jedním z nejstarších dochovaných teodolitů na světě. Kromě přesného měření a vytyčování vodorovných a výškových úhlů sloužil i k výpočtu funkcí jako sinus, cosinus, tangens a také jako sluneční hodiny.
Poslední vítězství
Bitva u Drážďan, během které Napoleon ztratil svůj drahocenný zrcadlový sextant, se odehrála 26. a 27. srpna 1813 a je jedním z posledních vítězství jeho německého tažení. Spojenci z řad Pruska, Rakouska a Ruska v ní utrpěli drtivou porážku. Jen pár měsíců poté ovšem Napoleonovo tažení definitivně ukončila tzv. Bitva Národů, která se odehrála u Lipska 16. až 19. října. To už byl ale císař bez svého sextantu.
Jak se měří svět
Kde
Národní technické muzeum v Praze
Kdy
30. 6. 2021 – 27. 2. 2022
Za kolik
250 Kč (plné), 130 Kč (senioři, ZTP, studenti, děti 6 – 15 let), 470 Kč (rodiče s dětmi do 16. let, 2 dospělí a 1 – 4 děti), zdarma (děti do 6 let).
Kongresové centrum v Praze slaví 40 let: PaKul, Husákova stodola i Briketa
Celý článek7 fotografií
