Hanička Čunková (14): Za tátu se každý večer modlíme!

-Když odstoupil, musela jsem se smát.
-Kvůli milence bych ho zabila!
-Romové mě ve Vsetíně napadli dvakrát.
-Mobil nemám! Naši mi ho nekoupili.

Hanko, jak vnímáš, že tvůj táta podal demisi?
„Mně to ten den řekli kluci ve škole. Jak jsem se to dozvěděla, tak jsem se musela strašně smát. Když táta odjížděl do Prahy, tak jsem chtěla, aby mně koupil noční stolek. Řekl mi, že nemá čas. No, teď čas mít bude a konečně ten stolek koupíme.“ (smích)

Myslíš, že bylo lepší, když odešel sám, než kdyby ho odvolal premiér?
„Určitě je lepší, že odešel sám, než aby ho někdo vykopl. Ale on odejít nechtěl, to by bylo přiznání viny. Nevadilo mu, že po něm chtěli všechny ty papíry, protože on měl vše do koruny doložené. Jen ten tlak médií a policie byl moc velký. Ta aféra je celá zmanipulovaná. Nevím, kdo za tím stojí.“

Jak prožíváš ten humbuk, co je teď kolem tvého taťky?
„Já to ani moc nevnímám. Já vím, že on to všechno zvládne nebo je tam nechá, ať si dělají co chcou. To spíš mamka s Janou a Verčou to hrozně prožívají, všechno to, co se kolem taťky děje.“

Mluví táta doma o politice?
„Někdy jo, zběžně. Když se zeptám, tak mi odpoví, ale moc to doma neřešíme. To my s mámou si někdy zanadáváme.“

Na tátu, nebo na politiky?
„Na politiky… (směje se) Někdy si taky zařveme, to pomáhá.“

Máš o tátu strach?
„No někdy, když má moc práce. Ale strach o něj budu mít, až bude mít strach on sám. Navíc, my se za tátu večer modlíme.“ (snad poprvé zvážní)

Změnil se nějak táta, když odešel do vysoké politiky?
„Je na něm víc vidět únava. On odpočívá koukáním na televizi. Prostě sedí a kouká, ale vůbec neposlouchá, jako by ho ty obrázky uklidňovaly. V poslední době se mu stýskalo po Vsetíně a taky po nás.“

Myslíš, že byla chyba odejít do Prahy? Neměl raději zůstat starostou ve Vsetíně?
„Táta jde vždycky do všeho naplno a ví, proč tam jde. Vzhledem k rodině si ale myslím, že ten odchod chyba byla. Stýská se mi po něm. Domů z Prahy jezdí jen v sobotu a to má ještě jednání.“

Nepokřikují teď na vás lidi na ulici? Nechodí vám domů ošklivé dopisy?
„Ne, nám spíš všichni píšou a volají, že nám drží palce a modlí se za nás.“

Co tvoji spolužáci, smáli se ti někdy, že je táta starosta nebo vicepremiér?
„Někdy na mě volali starostko, ale to spíš ze srandy.“

Jak se chovají teď? Neposmívají se ti kvůli jeho aférám?
„Mně osobně se to nestalo. Jenom ségře Verči se jeden kluk ve třídě posmívá. Jednu dobu měla taky problémy s dětmi ve třídě, protože tam s ní chodí neteř tátovy bývalé sekretářky (Marcely Urbanové, která Čunka obvinila ze sexuálního obtěžování a rozpoutal korupční aféru). Verča z toho byla hodně smutná, protože některé děti se s ní přestali bavit.“

Bral tvůj táta úplatky?
„Ne! To je kec! Já tomu nevěřím! Táta nikdy nepotřeboval peníze. On je strašně nenáročný. Taťka kdyby mohl, tak by si nekupoval vůbec nic. Pokaždé, když někam jedeme nakupovat, tak začne skuhrat, že je mu špatně a bolí ho nohy a jde si raději sednout do auta.“

Šetříte doma hodně?
„Jasně, že jo. Až mě to někdy štve! (směje se) Nejsme zvyklí kupovat značkové oblečení, a ani ten mobil nemám. Naše Jana s Evou ho dostaly až když chodily na gympl, takže já si budu muset ještě počkat. Jsem poslední ve třídě, kdo mobil nemá. Jasně, že na mobil máme peníze, ale naši mají strach, že by mi to dělalo něco s mozkem a tak.“

Je něco, co bys hrozně moc chtěla, ale rodiče ti to nekoupí?
„Motorku! Taťka na motorce jezdil, ale oni mají o mě strach. Musím si na ni našetřit sama.“

Jaký je Jiří Čunek táta?
„Hodně se o nás zajímá. Chce z nás něco mít. Někdy se s ním hádám, třeba když mě nechce pustit na diskotéku. Tvrdí, že bych se tam mohla lehko dostat k drogám. Tohle mi ale nehrozí kolik mých spolužáků kouří marihuanu a nabízeli mi taky, ale mě to prostě neláká. Několikrát jsem ale na diskotéku tajně šla, bylo to fajn, protože to bylo nové. Ale že by mě to nějak bralo, to se říct nedá.“

Těšíš se na Vánoce? Bude Ježíšek bohatý?
„Těším se moc. Každý rok píšu Ježíškovi, baví mě to. Já budu psát Ježíškovi, i když budu dospělá. My nekupujeme dárky stylem „řekni mi, co chceš“. Ale dárky máme dobrý. To jo.“

Žijete si dnes lépe, když je táta ve velké politice?
„Ani ne. Naši hodně šetří, my nikdy nekupovali drahé oblečení, ani nechodili po restauracích. Rodiče jsou rádi, že postavili dům, protože si to hodně přáli. Předtím jsme všichni bydleli v třípokojovém bytě.“

Znáš se osobně s paní Urbanovou?
„Jo… (zakryje si oči a rozesměje se) Ona mi vždycky přišla divná. To, co udělala, je vypočítavost. Kdyby to byla pravda, tak by to trestní oznámení podala už tehdy a ne teď, když taťka vstoupil do politiky. Navíc ta paní má velké problémy s daty…“ (směje se)

Pozdravila bys ji, kdybys ji potkala?
„Ne, asi bych ji nepozdravila. Možná bych přešla na druhou stranu chodníku, ale do obličeje bych jí určitě neplivala.“

Co jsi říkala na to, když se v novinách objevilo, že s ní měl tvůj otec milostný poměr?
„Nesmysl! Teď už vypadá líp, ale tehdy měla na hlavě takové kudrlinky a zmalovanou pusu. Náš taťka má lepší vkus.“

Myslíš, že by si tvůj taťka někdy našel mladší přítelkyni?
„Ne! Kdyby udělal to, co udělal Paroubek s Topolánkem, tak bych ho asi zabila! My jsme věřící a taťka s mamkou se mají hodně rádi. Tohle nám nehrozí.“

Prý tě napadli cikáni, jak se to stalo?
„Napadli mě dvakrát. Poprvé to bylo v první nebo druhé třídě. To jsem šla do klavíru a proti mě banda Romů, nenapadlo by mě, že mi můžou něco udělat. Obklopili mě, jedna holka mě shodila na zem. Roztrhli mi silonky a kopali do mě. To jsem z nich pak měla hodně strach. Podruhé, to už jsem byla starší, se to stalo, když jsem jela na kolečkových bruslích. Skupinka Romů do mě žduchala a chtěli peníze. Já ale žádné neměla.“

Jak na to reagovali rodiče? Jaký mají od té doby postoj k cikánům?
„Byli v šoku. Hlavně mamka, ta byla víc vystresovaná jak já. Ale my Romy vnímáme normálně. Jsou tu dlouho a zvykli jsme si na ně. Navíc táta říká, že za to, jak se chovají, můžeme my, když jsme jim dřív všechno dávali.“

Myslíš, že bylo správné rozhodnutí vystěhovat Romy na okraj Vsetína?
„Jasně! Já byla ráda, že je odstěhovali. Těmi jejich novými byty bych nepohrdla. Táta nás tam vzal na prohlídku a ty byty jsou krásné. Rozhodně to mají lepší, než ten polorozbořený pavlačový dům, kde každou chvíli hořelo. Já bych tam bydlet šla.“