Nejstrmější ulici na světě na Novém Zélandu: 38% sklon!
3 fotografie
Kloužeme po šikmé ploše, o tom žádná… Virus netušeně zamával s jistotami civilizace a my chytáme horko těžko balanc. Snad to nevyzní cynicky, ale jak se žije v nejstrmější ulici světa, jsme se v té souvislosti rozhodly objevovat na Novém Zélandu.
Baldwin Street ve městě Dunedin na východním pobřeží Jižního ostrova má na nejvíc nakloněnou městskou komunikaci certifikát! S 38 % je skutečně nejšikmější. Jsme na Novém Zélandu už rok a tohle bylo třeba vidět. Bylo krátce po karanténě, vydrápaly jsme se z bubliny a vydaly se z Wellingtonu na jih. Viděla jsem spousty vtipných fotek, narovnáte v počítači nebo telefonu snímek a dům pak vypadá, že je pobořený, povalený na bok. Nebo jen natočíte foťák. Realita? Stojíte na spodní straně, ale ulice strmě rozhodně nevypadá.
Chodník pro větší jistotu
Ale už na úpatí je to jiná písnička. Poctivý sklon, vedle silnice na chodníku schody, potřebujete se přece jen trochu zapřít. Bereme to středem vozovky, před autem, které by to muselo absolvovat tak na jedničku, bychom v klidu utekly. Není to dlouhá cesta, nějakých 350 metrů, zajímavější než samotná chůze je ale sledování okolí, tedy domů postavených v neskutečném sklonu. Mnozí si lehají na zem, jako by viseli ze srázu, další zase zkoušejí Supermana.
Nahoru a dolů
Po pár minutách blbnutí se dostáváme na »vrchol«, malé zátiší s lavičkou, fontánkou a krásným výhledem. K našemu překvapení tam sedí místní chlapec, usměje se a prohlásí: „Hmm, není to až tak úžasné, co?“ Ale my jsme nadšené ze všech zážitků, co nám Zéland může nabídnout. Trčely jsme v karanténě, a teď takový sešup. Atrakce to je, co si budeme povídat. »Král Baldwin Street« Dave Kernahan získal svůj neoficiální titul tím, že během posledních 20 let kopec každý den vyjde 30krát. Prostě výzva…
Chybička se vloudí
Kdo by chtěl bydlet v takovém krpálu, říkáte si. Jít s nákupem, sekat trávu nebo i trápit auto až na příjezdovku se zdá jako otrava a zbytečná komplikace. No schválně si tu domeček nikdo nepostavil. Může za to zeměměřič Charles Kettle (1821 – 1862), který zkrátka rozkreslil mapy bez pořádné prohlídky terénu, jak se mu podle mapy zdálo dobré. Některé z ulic, které takto »naslepo« naplánoval, dokonce pak ani nebylo možné zrealizovat. Cestu ani nemohli pokrýt asfaltem jako ve zbytku země, za horkých dní by totiž stekl a v zimě by po něm bylo dost složité vyjet, jak by povrch klouzal. Posloužit proto musel jednoduchý beton.
Stovky Čechů v Austrálii a na Novém Zélandu: Přišli o práci, domů nesmějí!
Celý článek
3 fotografie
