Krušnohorské Vánoce? Vůně z kadidla, pečená husa a horníci

Horníci, kouřící mužíčci, otáčivé pyramidy a ozdobné oblouky se svíčkami. To bývaly jedny z tradičních vánočních symbolů v Krušných horách.
Ve většině obcí zmizely spolu s původními obyvateli po odsunu po konci 2. světové války, některé se však zabydlely i v našich domovech.
Ježíška tu nehledejte. V Krušných horách patří k Vánocům horníci. Říká se tu, že všechno pochází z dolů. Havíři zavření celé dny v dolech toužili po světle. Ve svém domově proto v adventním čase zapalovali moře svíček. Pro každý zvyk je zachována symbolika, každý má svůj příběh a možná právě teď se dozvíte něco o figurkách a netypických betlémech, které jste určitě nejednou zahlédli. Všechny tradice zůstaly zachovány v sousední německé spolkové zemi Sasku.
Anděl a horník
K nejznámějším symbolům krušnohorských Vánoc patří postavy anděla a horníka nesoucího světlo. Kolem roku 1830 vznikl i anděl světla. Byl považován za ochránce a patrona horníků. Jako připomínka krušnohorské hornické tradice jsou obě tyto postavy o Vánocích vystavovány vedle sebe.
Otáčivé pyramidy
Otáčivé pyramidy jsou pro tuto oblast typické. Vznikaly v 19. století a známé jsou po celém světě. Pomalu se otáčejí díky stoupajícímu teplu ze zapálených svíček, které pohání lopatkové kolo. Každé patro je překrásně vyřezáváno nebo osazeno figurami. V trochu jiné podobě se objevují v celém Česku. Máte ještě doma cinkající stromeček, který pohání teplo tří zapálených svíček?
Kouřící mužíček a kadidla
Kadidla patří již po staletí ke krušnohorským Vánocům. Bývají ručně tvarovaná a jsou vyráběna z dřevěného uhlí, z bukové nebo santalové dřevěné mouky, z různých pojidel a bylinek, květů či koření. S příchodem kouření dýmek v 19. století se zrodila i tradice dýmajících panáčků, takzvaných Räuchermannů, kteří dodnes o Vánocích zdobí domovy a šíří vůni v mnoha provedeních. Jak jste na tom s františky vy? Zapalujete si je?
Celý článek naleznete v tištěné podobě deníku Aha!