Dokument ČT24 Epidemie: Půl roku s virem: Takhle nám to změnilo život!
5 fotografií
Jak bojivali se zákeřnou nemocí? Pandemie koronaviru zasáhla všechny a každého tak trochu jinak. Dokument ČT24 Epidemie: půl roku s virem představil pětici lidí, kterým se obrátil život naruby.
Horník Eduard Kotus: Bál jsem se, že se nedožiju rána
V dole Darkov se koronavirem nakazil horník Eduard Kotus. „Když jsem zjistil, že ho má kolega, zavolal jsem na linku 112, přepojili mě na hygienu. Všechno dlouho trvalo. Než mě testovali, měl jsme zimnici, bolel mě hrudník a klouby, nemohl jsme ani ležet. Bál jsem se, že se nedožiju rána,“ popsal Eduard. Nechápe, proč stát neposílil hygienické stanice. Musel si všechno obvolat sám, jinak by neměl výsledky. „I po vyléčení ale nejsem v pořádku, nefunguje mi čich, manželka mi musí při vaření pomáhat,“ dodal.
Zdravotní sestra Nina Sobotková: Virus připomínal hokej
Chladnou hlavu a optimismus si zachovala zdravotní sestra Nina Sobotková, která se na ARU v pražské Nemocnici na Bulovce starala o pacienty v kritickém stavu. „Nejhorší byly neprodyšné obleky, ve kterých se špatně dýchá a mluví. Synovi jsem říkala, že jsem vlastně něco jako voják. Několik hodin jsem se nemohla napít a dojít si na toaletu,“ řekla Nina s tím, že v práci má výbornou partu. „Připomínalo mi to hokej, to lidé taky drží při sobě,“ dodala. Druhou vlnu by ale nechtěla. Odměny byly sice dobré, ale práce ji vyčerpávala.
Taxikář Robert Markovič: Život není samozřejmost
Několik týdnů bojoval o život taxikář Robert Markovič. „Když jsem nemohl dýchat, myslel jsem, že to nezvládnu. Děti brečely a prosily, abych bojoval, to mě psychicky ničilo,“ popsal Robert, který jako první u nás dostal experimentální lék Remdesivir. Po probuzení z umělého spánku všem lékařům poděkoval. „Po vyndání trubky z krku jsem ale nemohl moc dobře mluvit,. Nejvíce jsem se těšil na domácí jídlo od manželky. Život už neberu jako samozřejmost, vážím si i maličkostí,“ dodal s tím, že má ochablé svaly a v rukou nemá cit.
Houslistka Simona Tydlitátová: Na podporu jsem nespoléhala
Změnit zaměstnání musela houslistka na volné noze Simona Tydlitátová. „Nastoupila jsem jako brigádnice na pokladnu v supermarketu, kde pracuje můj dospělý syn. Nechtěla jsem sedět doma a předpokládala jsem, že OSVČ nikdo nepomůže,“ vysvětlila Simona. Pro jistotu na pokladně zůstala i nadále. „Budoucnost muzikantů není jistá. Nikdo neví, jak to bude na podzim. Všechno se nevrátí do doby před koronavirem. Budeme muset hledat jiné cesty. O to to bude těžší, ale zároveň zajímavější,“ dodala.
Podnikatel Jan Fanta: Obávám se podzimu
Tři kluby, dva bary a kavárnu provozuje v Liberci Jan Fanta. „Před tím, než byly provozovny uzavřeny, jsem se snažil zaměstnance udržet. Zavedli jsme výdej z okénka a o úvěry jsme zažádali hned, co to bylo možné,“ popsal nejisté chvíle Jan. Pomoci se ale nedočkal, Covid I mu zamítli, když požádal o Covid II, nikdo neodpověděl, stejné to bylo s Covidem III. „Začali jsme dělat jiný druh podnikání, pomáhali jsme kamarádům s rozvozem. Obávám se podzimu a doufám, že nic jako druhá vlna nebude,“ dodal.
5 fotografií
