Tajemství původních slimáků: Strašáci, kteří pomáhají zahradě!
I slimák může být se zahrádkářem kamarád. Své o tom vědí zkušení pěstitelé, kteří si své zahrádky hýčkají. V těchto vlhkých dnech obsadili zahrady slimáci a plzáci. Kromě nenáviděných plzáků španělských ale vystrkují růžky i ti naši původní, kteří jsou spíš vítáni.
Neznalé by ale mohli zmást. Někteří totiž vypadají dost odpudivě. Jedni mají černé skvrny, jiní jsou zase nepřirozeně modří a další měří až 20 centimetrů. Pro zahrádkáře jsou však požehnáním. Působí jako zdravotní policie, která pozře vše odumírající, rozkládající se či přebujelé. Deštivé počasí všem druhům přeje, narazit na ně můžete kdekoliv. „Co je to za mega slimáka? Nikdy jsem tak velkého neviděla,“ zhrozila se Iva Skalská Hanková, která v Lopeníku vyfotila slimáka popelavého. Ti mohou mít až přes 20 centimentrů na délku. Bát se ho ale nemusí. Škůdce je tady někdo jiný. Největším nepřítelem zahrádkářů je plzák španělský a jeho likvidace je pořádným oříškem. Sbírají je, sypou na ně sůl, lákají do pastí i pokládají otrávené návnady. Někteří odborníci doporučují sesbírané vetřelce z Pyrenejského poloostrova spařit horkou vodu. Je to rychlé a z humánního hlediska zřejmě nejpřijatelnější. Na plzákovi španělském si dokážou pochutnat kachny plemene indický běžec, některé druhy žab, střevlíci, slepýš a také slimák největší či popelavý. Nepohrdne jím ani kos či ježek. Vajíčka požírají plži skelnatka západní a drnová.
Nepřítel č. 1 přišel po revoluci
Plzák španělský je invazivní druh, který k nám byl zavlečen z Pyrenejského poloostrova. Vytlačuje původní druhy plzáků a má na svědomí velké škody v zemědělství. Pro zahrádkáře je nepřítelem č. 1. Pozná se podle svého oranžovohnědého zabarvení a dorůstá délky do 12 centimetrů. U nás se objevil po revoluci, v devadesátých letech minulého století. K jeho přemnožení přispívá nedostatek přirozených nepřátel.
Slimák největší
Patří mezi naše největší plže. Dorůstá délky až 20 cm. Tělo má velké, protáhlé, s tmavými skvrnami na bocích nebo 2 – 3 pruhy. Vyskytuje se po celé ČR, často poblíž lidských sídel. Přes den zůstává v úkrytu, vylézá v noci nebo za deště. Zahrádkáři ho neradi vidí ve sklenících. Na druhou stranu jim i pomáhá, protože příležitostně požírá menší druhy plžů, a tedy i škodlivého plzáka španělského.
Slimák popelavý
Ti největší mají i přes 20 centimetrů, a patří tak k největším suchozemským plžům na světě. Jsou variabilně zabarvení v odstínech šedé. Na sobě mívají tmavé pruhy nebo skvrny. Na rozdíl od slimáka největšího ale má štít (přední část) bez vzoru. Živí se zejména houbami a tlejícími rostlinami. Najdete ho především v listnatých a smíšených lesích, objevuje se v parcích.
Víte, že...
...rozdíl mezi slimákem a plzákem je v umístění dýchacího otvoru? Slimák má dýchací otvor na zadní části těla a na hřbetní straně ocásku má tenkou podlouhlou lištu. Plzáci mají dýchací otvor v přední části těla zvané štít.
