Nehody na kolejích: Pravda o směně strojvedoucího
Spousta kluků sní o tom, jak jednou budou sami řídit vlak, který se po kolejích romanticky šine do dálky. Skutečná šichta strojvedoucího má však do romantiky ale daleko, je to tvrdá řehole. I jistá přetíženost může vést k nehodám, kterých se za poslední dobu stalo na českých kolejích docela dost.
Jak vypadá směna strojvedoucího, popsal deníku Aha! jeden z nich, který se profesi věnuje už mnoho let. Z pochopitelných důvodů si nepřál být jmenován.
Nástup
Strojvedoucí přichází na výchozí stanoviště. Ohlásí se svému šéfovi, většinou je to dispečer. Ten ho informuje o tom, kam pojede.
Musí vědět, do čeho jde Na stanovišti se seznámí s traťovými rozkazy, např. profilem trati, v jakých úsecích jsou pomalé jízdy, omezení apod. Je to celý »balík« informací. Jsou v něm i tratě, po kterých ani nepojede, ale přečíst si musí vše. Má na to nějakých 20 minut.
Odchod k lokomotivě
Lokomotiva je buď »živá«, to když ji přebírá od jiného strojvedoucího, který s ní přjel, nebo »mrtvá«, pokud v ní nikdo není. Na začátku směny ji v každém případě musí uvnitř prohlédnout, celou ji obejít a zkontrolovat zvenku. Kdysi to byl úkol nejen strojvedoucího, ale i mechanika či topiče, kteří na mašině byli s ním. Dnes je na to strojvedoucí sám.
Další čtení a obcházení
V předávacím protokolu si přečte, zda předchozí kolega nezaznamenal závady, a začne uvádět lokomotivu do provozu. Podle druhu stroje ji buď nafouká vzduchem, a tím zvedne, nebo ji nastartuje. Pak mašinu, popřípadě celý vlak, opět obejde a vše znovu zkontroluje. Kdysi to dělávali vlakvedoucí nebo vozmistr...
Zadá parametry
Je-li vlak připraven, strojvedoucí zadá do rychloměru číslo vlaku, jeho váhu a všechny parametry. Zprovozní vysílačku a zadá vše znovu i do ní.
Zapne »mrtvého muže«
Nastartuje zařízení, které automaticky hlídá, aby strojvedoucí neusnul nebo neztratil pozornost. Zároveň na tratích vybavených liniovým zabezepčovačem přenáší na displej v lokomotivě signál návěstidel, a to na vzdálenost až jednoho kilmetru před vlakem. Když ho v pravidelných intervalech nezmáčkne, spustí se alarm. Pokud by to nestihl, např. kvůli zdravotní indispozici, vlak by se automaticky zastavil. Mašinfírové říkají tomuto aparátu »mrtvý muž«.
Jízda povolena
Konečně se rozsvítí světlo povolující jízdu a vlak vyráží. Strojvedoucí hlídá rychlost, návěstidla, výstrahy, sleduje situaci na trati před sebou a podobně.
Od počítače k záchodu
Když vlak zůstane z nějakého důvodu stát, má problém na hrbu strojvedoucí. Musí zjistit, co se stalo. Domluvit se vysílačkou s dispečerem, co dělat dál. Pokud se cestou porouchá některý z vozů a je třeba ho vyřadit, stává se strojvedoucí vedoucím posunu. Musí se také orientovat v počítači, který sigalizuje případné poruchy. Jsou i vlaky, např. pantografy, kde strojvedoucí řeší i porouchané WC.
Je-li třeba, je i výhybkář
Mašinfíra není sám jen na lokomotivě, pusto a prázdo je i na mnoha nádražích, kde kdysi byli výpravčí, výhybkáři a další železničáři. A tak se stává, že musí v některých stanicích chodit odemykat výhybky.
Potřeby lidské
Svačina až takový problém není. Tu si může dát strojvedoucí za jízdy, ale když na něj přijdou jiné lidské potřeby, je to horší. Na lokomotivě totiž WC není, a tak pokud může, zastaví a odskočí si u tratě. Není-li to možné, má po ruce kelímek...
Šest hodin pauza
Po 13 hodinách musí strojvedoucí z lokomotivy ven a šest hodin odpočívá. Některé firmy zajišťují svým lidem hotely. Jiní spí v nocležnách. Po odpočinku čeká mašinfíru další třináctihodinová štreka. Dohromady tenhle dlouhý den má 32 hodin!
