Covid-19 ničí psychiku dětí: 5 rad pro klidný návrat do školy!
Covid nenapáchal škody jen u těch, kdo se nakazili, a nenaboural jen ekonomiku. I duševní rovnováha byla pod tlakem, a výjimečná situace se podepsala hlavně na těch nejzranitelnějších. Školy už teď čelí problémům s úzkostnými dětmi.
1.Jak poznat problémy
Kontakt s opatřeními, která jsou momentálně ve školách velmi hmatatelná, může v dětech vyvolat úzkost. Může se u nich více projevit nebo vrátit strach z nákazy. „Reakce na tuto úzkost může být různá. Děti se mohou snažit prostředí školy vyhnout nebo vlivem obav mohou začít s přehnanou hygienou,“ říká Mgr. Monika Madronová, psycholožka Modré linky. Můžete si najednou všimnout, že vaše dítě má úplně vysušenou kůži na rukou – místy až začínající ekzém. Mohou se snažit vymýšlet možné i nemožné důvody k tomu, aby mohly zůstat doma. Nechějí se potkávat s kamarády.
2. Na koho se obrátit?
Pok ud se potřebujete poradit, můžete využít konta kt na školního psychologa, pokud jej škola má. Školní psychologo vé znají prostředí školy, kam vaše dítě dochází, a na řešení situací souvisejících s návratem dětí do školy jsou připraveni. Dále je možné využít specializovanou Linku pro rodinu a školu, linky důvěry nebo krizovou Modrou linku. Tato možnost je dostupná pro děti i rodiče.
3. Kdy začít ak tivně jednat?
Určitě si nenechávejte své obavy související s návratem dítěte do školy pro sebe, obraťte se na odborníky. Situaci je dobré řešit v začátcích a pokud máte již nějaké náznaky dříve, než dítě půjde do školy. Začněte o tom s dítětem mluvit a ptejte se ho, z čeho obavy pramení.
4. Jak může pomoci škola?
Můžete se poradit s třídním učitelem a informovat ho o situaci dítěte. Třídní učitel vám také může říci, jak se dítě projev uje ve t řídě, a m ůžete si t ak udělat o tom, co se děje, lepší obrázek. Pokud je na škole školní psycholog, můžete potíže svého dítěte konzultovat s ním. Může na dítě ve škole »dohlédnout<< také a by měl mít kapacitu se mu případně věnovat individuálních konzultacích. Určitě společně můžete hledat, co by mohlo pomoci. Třídní učitel nebo psycholog může také pracovat s celým kolektivem a co nejvíce eliminovat faktory, způsobující úzkost.
5. Co má dělat rodič?
Určitě je dobré, aby nejprve sami rodiče si udělali na své dítě čas a promluvili si s ním o tom, co se děje. Není tím myšleno podrobení dítěte výslechu – sada otázek, kterou na něj znenadání vysypete, ale opravdu si udělejte čas a promluvte si o tom, co vidíte, k jakým obavám vás to vede a co vám k tomu může nebo chce říct. O svém dítěti víte nejvíce vy, jeho rodiče, takže máte velkou šanci poznat, že není něco v pořádku. Při jakýchkoli obavách je na místě spolupráce se školou, zjištění, jak se dítě projevuje tam a co se tam děje, může pomoci v dokreslení situace.
