Zdeněk Ředina slaví 102. narozeniny: Pro oběd mu běhal Zátopek!
Za běžných okolností by dnes Zdeněk Ředina z Tlumačova na Zlínsku slavil s početnou rodinou. Už své 102. narozeniny. On i gratulanti si ale musí na rodinnou sešlost a slavnostní přípitek ještě nějaký čas počkat.
„Budeme s manželkou Olgou (92) sami. Teď se o ni starám, protože si zlomila ruku,“ konstatoval jubilant, který neužívá žádné léky. S paní mají krásný vztah už 65 let. Vychovali spolu dvojčata Zdeňka (64) a Jiřího (64). „Když jsem ji potkal, věděl jsem hned, že je ta pravá,“ řekl jubilant, který léta pracoval v kanceláři ČKD Napajedla. Provází ho optimismus a dobrá nálada. „Čteme Vlastu, díváme se na televizi. Já mám rád sport. Hrával jsem fotbal, hokej, házenou. Občas vzpomenu na Emila Zátopka. Na vojně jsme spolu byli na jedné světnici. On trénoval tak, že vzal ešusy a běhal nám do šestého patra pro obědy,“ líčil. Coby nadšený zahrádkář by byl nejraději na zahrádce. „To počasí mě ale štve. Je pořád zima. Mám zasazenou jen cibulku a česnek. Dnes jsem si dal za okna papriky,“ pochlubil se.
Zabavené auto
S rouškou na puse nyní občas vyjede na nákup. „Mám tříkolku. Do devadesáti jsem řídil auto. Pak mi propadl řidičák. A když se policajti podívali na rok narození, byl konec. Jezdil jsem ještě dál načerno, až mi auto zabavil syn,“ líčil. A jaké má ještě přání? „Dožít se toho, abych si zatančil s manželkou na její stovce," řekl.
Místo slivovice víno
Pan Zdeněk dělal 14 let v obci páleničáře. „Ale slivovici moc nepiju. Spíš si dám skleničku vína,“ konstatoval. Co se jídla týče, tvrdí, že je všežravec. „Nevybírám si. Ale na prvním místě jsou brambory, pak knedle, těstoviny a něco k tomu,“ přiblížil jídelníček.
Vláda se musí snažit
Jubilant už zažil mnohé, včetně války. S rouškou ven ale vychází poprvé. „Divná doba. Co naděláme. Vládní činitelé se musí ale snažit dělat maximum, aby jim to pak nikdo nemohl vyčítat,“ míní.