Dělnické »melouchy« v železárnách

Zlaté české ručičky si poradily vždy a za socialismu dvojnásob! Kdo něco sháněl, shánět nemusel, pokud »makal« v třineckém Werku, tedy zdejších železárnách. Během pracovní doby si to zkrátka načerno vyrobil.
Na zmapování bohaté kutilské činnosti svých pracovníků se vrhly současné Třinecké železárny. Půdy, sklepy a garáže dělníků vydaly desítky »fušek«, pokladů vyrobených během směny v továrně. „Zapůjčíme si je a nachystáme z nich výstavu,“ požádala mluvčí železáren Petra Macková.
Kamna i grily
A v závodě se nestačili divit, autoři a pamětníci přinesli často opravdové poklady. Kamna, legendární grily »rojberky«, bronzové umělecké odlitky a další předměty z oceli i slitin. Někteří autoři si z dílů doma postavili dokonce celé stroje jako traktory, štípačky na dřevo nebo sekačky.
Žádné tresty
Přestože jde převážně o výrobky zhotovené načerno, nemusí se kutilové bát, železárny je zabavovat nebudou. „Na všechny se vztahuje amnestie, takže se nikdo nemusí obávat, že by byl jakkoli perzekuován,“ usmála se vedoucí Muzea Třineckých železáren Eva Zamarská.
Výstava Werkfušky
Kdy: Od 5. února 2020
Za kolik: O vstupném se teprve rozhodne
Postavil si traktor a štípačku!
Hned několik výrobků dodal pro výstavu šikovný kutil Petr Šturc (69). Některé zatím ani nedovezl, jsou příliš rozměrné. „Postavil jsem si zahradní traktor a mimořádně výkonnou štípačku na dřevo. Díly, které se nedaly koupit, jsem si vyrobil pomocí železáren. Pronášel jsem je postupně i týdny až měsíce,“ řekl s úsměvem Petr Šturc. Přinesl i kolovraty z 60. let, čerpadlo na močůvku nebo unikátní zavařovačku na studeno. „Jsem přesvědčen, že existuje jen jeden kus na světě,“ dodal pyšně.
Dělali, že nevidí
Dělníci v železárnách se díky fuškám zdokonalovali. Vyráběli pro sebe i pro známé. Poptávka byla velká od zemědělců, kteří sháněli motyky, krumpáče, rýče i pluhy. Sadaři zase potřebovali lisy na ovoce. Dělaly se podběráky na česání borůvek nebo palírny na kořalku. Potřebnou věc dělníci přes bránu přenesli v době, kdy zde sloužil jejich známý, který je buď neprohledal, nebo dělal, že nic nevidí. Fuškám odzvonilo v roce 1989 otevřením trhu.
Legenda jménem rojberky
Samostatnou kapitolou je malý domácí gril na tzv. rojberky, tedy maso napíchnuté na špejli a opékané v alobalu. Vznikl někdy v 60. letech minulého století a stal se legendou. Koumáci ho během šichet v železárnách postupně vylepšovali. Ruční pohon časem nahradil elektrický. „Pokud si člověk chtěl do roku 1989 obstarat rojberku, musel se obrátit na toho správného člověka v Třineckých železárnách. Samozřejmě v případě, že si ji nezvládl vyrobit sám,“ podotkla mluvčí podniku Petra Macková.
Víte, že...
...některé fušky získaly statut oficiálního výrobku? Třinecké železárny prodávají například zmíněné rojberky nebo sekery s netupícím se ostřím.