Jak se za 30 let změnilo závodní stravování: Jíme lépe, ale ... | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

čtvrtek 30. června 2022

Svátek slaví Šárka, zítra Jaroslava

Jak se za 30 let změnilo závodní stravování: Jíme lépe, ale ...

Většina českých strávníků zaznamenala v polistopadové éře zlepšení.
Většina českých strávníků zaznamenala v polistopadové éře zlepšení. (Foto ara)

Knedlíky, maso jako podrážka a »UHO«, tedy univerzální hnědá omáčka, která byla ke každému jídlu stejná. Tak se většinou vzpomíná na závodní obědy před rokem 1989. Jak se za 30 let změnila podoba našich obědů? To ukázal průzkum 30 let obědové revoluce!

Většina českých strávníků zaznamenala v polistopadové éře zlepšení. Podle průzkumu společnosti Ipsos si 61 procent lidí pochvaluje lepší možnost výběru, kam si na jídlo zajít, a podobně je to i s nabídkou obědů. A co pamětníkům z předrevoluční doby chybí? Především tehdejší velké porce, na které s nostalgií vzpomíná 29 procent zaměstnanců. Po poctivějších recepturách z předrevolučního období teskní 17 procent strávníků, dřívější obědy více chutnaly 15 procentům Čechů a 12 procentům respondentům chybí víc času pravidelně si zajít na oběd. Další žehrají na současné ceny, 18 procent lidí si myslí, že dříve byly obědy levnější.

Platilo se za suroviny
„Před rokem 1989 bylo závodní stravování součástí firem a nikdo nesledoval náklady na jedno uvařené jídlo, pouze na suroviny, které se musely vyúčtovat s přesností na halíř. Zaměstnanci platili minimální částku za jedno jídlo. Prodej v kantýnách byl službou pro zaměstnance s minimální marží, nebo bez marže,“ vysvětluje Pavel Trmal, který od konce 70. let pracoval v národním podniku Restaurace a jídelny (RaJ) a nyní je ředitelem pro catering v jídelnách Sodexo na Slovensku. „Dnes se vyhodnocují veškeré náklady jako mzdy, vybavení, prostory, energie či potraviny extra,“ popisuje důvody rozdílu v ceně Trmal.

S kolegy na věčné časy
Co se naopak nezměnilo, je společnost, ve které obědy v práci trávíme. Stejně jako za minulého režimu na ně stále nejčastěji chodíme s kolegy. Více než třetina lidí ale raději obědvá sama a jen 12 procent pracujících tráví poledne v rodinném kruhu.

Dnes jako kdysi? Opravdu?
I přes všechny změny, kterými si veřejné stravování v Česku za posledních 30 let prošlo, se stálice jídelníčků svíčková příliš nezměnila. „Maso se nešpikovalo slaninou, ale slanina se rozpustila až na vrch hotové omáčky. Hlavní rozdíl bych však viděl v množství použité mouky na zahuštění, dnes využijeme větší podíl zeleniny do omáčky. Chuťově by ale měly být obě stejné,“ myslí si Pavel Trmal.

Lístky nahradily stravenky
Před revolucí lidé platili obědovými lístky, zálohou ze mzdy nebo hotově. Nyní mají možnost využít i papírové stravenky, stravenkové a platební karty nebo kredit v mobilní aplikaci.

Proč bylo levněji
Za totality se na náklady netýkající se přímo potravin příliš nehledělo. Neplatili je přímo zaměstnanci, ale podnik. „Pamatuji si třeba, jak se vypravilo auto dopravního podniku do Modřic u Brna pro kuřata a ta se pak po kartonech prodávala za cenu, za kterou se nakoupila v Modřicích, takže náklady na auto a řidiče nikdo neřešil.

Zavírá se dříve
Změnu zaznamenali i provozovatelé restaurací. „Přes den chodí méně lidí než kdysi. Dříve, když byly noční směny, nebo lidé chodili do centra na letní kino, zavírali jsme dlouho po půlnoci,“ říká Ivan Duleba, majitel liberecké restaurace Plzeňka.

Normy ruce už nesvazují
Podle pamětníků z řad kuchařů diktovaly podobu stravování před revolucí hlavně normy. „Ty se striktně stanovily už na začátku 50. let a byly jasným ukazatelem toho, kolik surovin se na to které jídlo má spotřebovat,“ říká Jiří Eichner, předseda Staré gardy kuchařů a cukrářů. Náročnější byla i práce v kuchyni kvůli menšímu vybavení, nebylo tolik automatizace.

Víte, že...
...průměrná cena oběda je podle aktuálních statistik společnosti Sodexo Benefity 127 Kč? Nejdražší jsou v Praze, kde se platí průměrně 137 Kč za porci, nejlevněji je v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde stojí 113 Kč.

Vyzkoušejte prezidentskou svíčkovou
Jako prvního polistopadového prezidenta a člena disentu z dob normalizace zná Václava Havla (†75) každý. Už méně se ale ví, že mezi jeho záliby patřilo také vaření. Jeden z jeho receptů si můžete vyzkoušet i vy!
Jako prezident si na banketech mohl pochutnat na nejrůznějších laskominách. Před revolucí ale Havel, pokud nebyl v kriminále a nedostával jídlo do ešusu, jako většina tehdejších hospodyněk občas řešil problém s nedostatkem či nedostupností některých surovin. A tak dal dohromady například recept na polévku, kde se využilo vše, co zrovna »dům dal«.

Bez náhražek
Jeho svíčková ale rozhodně nijak ošizená není a příprava zabere dva dny. Používají se v ní všechny tradiční suroviny včetně tučné smetany. Recept na ni si můžete vyzkoušet. Pokud zatoužíte ochutnat i další Havlovy recepty, najdete je v knize Kančí na daňčím, kterou uspořádal Michael Žantovský (70).

Havlův vlastnoručně psaný recept.

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.