Dana Milatová, účastnice odboje za 2. světové války: Odřezávala oběšence!
Takové dětství si současné české děti zdaleka nedokážou představit. Dana Milatová (90) z Nového Jičína byla za 2. světové války dcerou odbojářů a sama se do boje proti nacistům zapojila. Jako školačka nosila v aktovce zbraně pro partyzány, pašovala motáky z věznice a na příkaz gestapa musela ve 13 letech odříznout mrtvolu.
Milatová žila s rodiči a bratrem ve Zlíně, otec dělal správce lesního hřbitova. Rodiče se zapojili do protinacistického odboje a na hřbitově spolu s dalšími zaměstnanci, členy ilegální KSČ, ukrývali zbraně, potraviny pro partyzány a jídlo pro vězněné gestapem. „Byl to neustálý strach z gestapa. Když zatýkali tatínka, rozpárali gauč, bodali do šatů ve skříni,“ popisuje.
Zrada komunisty
Jeden ze členů KSČ začal spolupracovat s gestapem a začalo zatýkání. Odvezlo dva dělníky, třetímu se podařilo utéct. „Němcům se nedám, já se radši zabiju. Já bych to týrání nevydržel, já bych všechno prozradil, a to já neudělám,“ vzpomíná na jeho slova paní Dana.
Opravdu to v márnici udělal... Gestapo opět přijelo. Děti správce ho musely odřezat. „Bratr ho držel a já jsem řezala provaz. Takové věci člověk nezapomene do smrti,“ říká.
Má rodinu, tři děti, šest vnuků, osm pravnuků, prapravnučku a další je na cestě... „Rodina je základ. A také vlast a svoboda. A mě těší, že to vše mám,“ řekla Dana Milatová.
Granáty pod jablky
Ve vězení skončil i Danin otec. A ona jemu a dalším 17 chlapům v cele s bratrem skrz mříže pašovali balíčky s jídlem. A ven motáky se zprávami, které zachránily mnoho lidských životů. Informace předávala partyzánům. Těm pomáhala i se zásobováním potravinami a dodávkami zbraní, které nosila ve školní brašně, granáty zase pod jablky. Ty vezly s kamarádkou Anežkou do Vizovic vlakem. „Za Zlínem přistoupila četa německých vojáků. Začali si brát jablka. Měly jsme štěstí. Přijeli jsme do Příluk a oni vystupovali,“ popisovala pro Post Bellum.
Zatýkání i po válce
V žalářích gestapa skončili oba rodiče i bratr. Teta se strýcem zemřeli v koncentráku. „Snad už se nic takového opakovat nebude. Ale bojím se, že jsou lidé nepoučitelní,“ dodává Dana. Po válce začala řádit StB a její otec a bratr znovu skončili ve vězení. V roce 1950 na protest proti krutostem odevzdala legitimaci komunistické strany.
