Zkáza jedné nejkrásnějších hor celé Evropy: Matterhorn praská!
Pomyslnou facku teď dali všem pochybovačům, kteří nevěří v globální oteplování, švýcarští vědci. Ti zjistili, že kvůli klimatickým změnám taje permafrost (věčně zmrzlá půda) v jádru hory Matterhorn, která následkem toho praská!
Tání permafrostu zvyšuje nebezpečí sesuvů půdy, a tak se snadno může stát, že za chvíli bude tento vyhlášený švýcarský »roh« turistům zcela nedostupný. Celou situaci teď pečlivě monitorují experti z curyšské univerzity.
Jako stracciatella
Odborníci během posledního měsíce na horu nainstalovali 50 pohybových senzorů ve výšce necelých 4 kilometrů. A výsledky nejsou povzbuzující: Matterhorn prý nejvíce odpovídá stracciatellové zmrzlině, kdy kousky čokolády znázorňují praskliny. Tak špatně na tom hora je.
„Když v létě tají vysoké hory, usazeniny pod povrchem země se nasáknou vodou a jejich tuhost klesá. Dochází tak k pohybu hory a tvorbě prasklin. Pokud se tak děje příliš často, kousek na povrchu hory to nevydrží a odlomí se,“ říká vědec Jan Beutel.
„Příroda se mění. Jedná se o drobné změny, které ale způsobí velké věci. Je jasné, že vysoké hory budou změnou klimatu ovlivněny jako první,“ dodává odborník.
Matterhorn
Se 4478 metry se jedná o sedmou nejvyšší horu Alp, která se nachází na hranici mezi Švýcarskem a Itálií.
Název pochází z německého matte (horská louka) a specifického tvaru připomínající roh (horn). Dříve se však hora jmenovala jinak: v roce 1581 to byl Mont Cervin, později také Monte Silvio a Monte Servino. Matterhorn platí až od roku 1682.
Mezi léty 1865 a 2011 na hoře zahynulo 500 horolezců. Každý rok se jí pokusí zdolat 300 až 400 lidí s průvodci, přibližně 20 z nich se to nepovede.
Přibližně 3500 lidí každý rok se pokusí dostat se na vrchol bez průvodce, ale až 65 % to vzdá a vrátí se.
Pamětní deska pro ledovec
Globálnímu oteplování padl už za oběť i islandský ledovec Okjökull. Ještě před sto lety zasahoval na území o velikosti 15 km², jenže v roce 2014 roztál natolik, že o status ledovce přišel. Teď na jeho památku Islanďané odhalí čestnou plaketu. „Je to první ledovec, o který Island přišel, a očekává se, že během dvou set let budou všechny další následovat,“ varuje odbornice Cymene Howeová. Smyslem je apelovat, aby se podnikly kroky, které by tomu mohly zamezit. Na desce proto prý bude nápis: Jen vy víte, jestli jsme to udělali.
