Zlato hledají na stromech!

Časy, kdy hledači zlata pátrali po stopách na povrchu půdy nebo horniny, aby odhalili zlatou žílu, jsou pryč. Dnes se pro nalezení vzácného kovu musejí provádět složité analýzy zeminy či vody z vrtů, jejichž kopání je ale finančně a časově nákladné.
Řešením by mohlo být zkoumání stromů. Některé mají kořeny hluboko pod zemí, odkud čerpají vodu s malým množstvím minerálů – včetně zlata, které se může projevit v listech. Ideální indikátory zlaté žíly!

Tým australských vědců se tuto metodu rozhodl ověřit. Na jihu Austrálie provedl nejprve analýzu půdy a pak výzkum stromů. „Vzorky půdy říkaly, ať tady nevrtáme. Ze zkoumání stromů nám vyšel pravý opak,“ tvrdí vedoucí výzkumné společnosti Colin Rose.
A nakonec se zadařilo! Vědci navrtali pět metrů širokou žílu více než 30 metrů pod povrchem, která obsahovala 27 gramů zlata na tunu, což se považuje za velmi vysoké číslo.
Její vnitřní »kapsa« o délce jednoho metru skýtala dokonce 105 gramů na tunu! Není tak divu, že vědci chtějí bádat dál!

V čem je háček?
Jednotlivé stromy (i stejného druhu) produkují zlato různými způsoby a v odlišném množství, svůj vliv hraje i roční období. Nejvhodnějším stromem by měla být akácie, které je ale několik tisíc druhů, a blahovičník neboli eukalyptus. Ideální ke zkoumání jsou stromy v suchých oblastech, které mají kvůli vyhledávání vody v půdě hluboké kořeny.