Ano, magistrálu plánovali už Němci za protektorátu, i když měla vypadat trochu jinak. Pak také chtěli zbourat pýchu secese, Obecní dům, přestavět Staroměstskou radnici, resp. udělat z ní obrovskou restauraci, posunout hlavní nádraží, osázet Petřín vilkami a zbourat půlku Kampy.
DEMOLICE OBECNÍHO DOMU
Úzké ulice se měly přestavět na široké germánské bulváry, zamýšlené stavby by chytily pompézní antický ráz. Například Obecní dům na náměstí Republiky, perla secese, by ustoupil gigantickému koncertnímu paláci v archaickém neoklasicistním slohu. Vysoké sloupy, plochá střecha, vlastně spíš monumentální hala.
POSUNOUT HLAVNÍ NÁDRAŽÍ
Zásadní bylo, že Němci chtěli zbourat dnešní Masarykovo nádraží a hlavní nádraží posunout směrem k Florenci a spojit oba železniční uzly. Hlavní nádraží by spojil široký bulvár právě s náměstím Republiky. „Nejradikálnějším zásahem do celého urbanismu byla transversála od Pankráce po Holešovice. Ustoupit jí mělo mnoho domů,“ píše ve své výpravné knize Protektorátní Praha jako německé město historik Miloš Hořejš.
HEYDRICH POZVAL SPEERA
Praha měla být poněmčena, přestavěna v duchu nacistických idejí. Už protektor Konstantin von Neurath jmenoval Plánovací komisi pro rozvoj města v čele s architektem Reinholdem Niemeyerem. Architekt Jan Sokol, který v komisi také zasedal, vzpomínal, že němečtí experti většinou spíš mluvili, zato větší nebezpečí znamenali »čeští Němci« a kolaboranti, byli zkrátka horlivější ve snaze se zavděčit. Během roku 1940 se horečně plánovalo a soutěžilo, kromě magistrály dostávala teoretické kontury podzemní dráha, která měla posílit kolabující tramvajovou dopravu. V září 1941 přišel do Prahy Reinhard Heydrich a povolal i Hitlerova dvorního architekta Alberta Speera, který přijel hned v prosinci téhož roku.
Pokračování najdete v tištěném vydání Nědělního AHA!.
4 fotografie
