»Hitlerovu dálnici« začali stavět před 80 lety

Než ale dělníci 11. dubna 1939 zahájili práce mezi Jevíčkem a Městečkem Trnávkou, bylo nutné připravit plány i pozemky. Protože si Hitler její stavbu vymohl jako součást Mnichovské dohody, začalo se s přípravami ještě před německou okupací. Podle původních plánů měla dálnice sice vést přes okleštěné Česko-Slovensko, na všech nájezdech ale měly být celnice, naopak Němci by při jejím průjezdu nemuseli procházet hraniční kontrolou. Proto název exteritoriální, byla by tedy oddělena od našeho území, kterým by procházela.

Náročný projekt
Po 15. březnu a vzniku Protektorátu Čechy a Morava byla už příprava projektu tak daleko, že se mohlo stavět, úsek měl mít 83,5 kilometrů. „Stavba začíná protektorátu ihned odčerpávat mnoho pracovních sil, jak dělníků, tak inženýrů,“ popisují v knize Stavby, kterým doba nepřála Václav Lídl a Tomáš Janda. Dělníci dřeli ve dvou desetihodinových směnách. Hotovo mělo být už na konci roku 1940, tedy jen necelé dva roky od počátku výstavby! To by u nás byl dodnes rekord.

Nikdy se neotevřela
Dálnice Breslau-Wien, jež měla nést označení A88, se však otevření nikdy nedočkala, 30. dubna 1942 byla zastavena, stejně jako téměř všechny civilní stavby v Německu a jím okupovaných územích. Výroba se zaměřila čistě na potřeby armády. Do konce války ale němečtí vojáci staveniště hlídali. Až po válce, v letech 1946 – 1947 byla zbylá stavební zařízení demontována a použitelný materiál odvezen. Stavba od té doby pustla, mnoho jejích pozůstatků ale v krajině zůstalo dodnes. Plánovaná trasa je díky jinému porostu dodnes patrná i z leteckého pohledu.

Stará dálnice v Brně
Část ze stavby se použila při budování ulice Stará dálnice u sídliště Bystrc v Brně. K původu ostatně odkazuje už její název. Taktéž další části nedostavěné dálnice byly použity při budování jiných silnic, dálnice D52 na jih od Brna využila třeba čtyři její mosty a také terénní práce, vytvořené za druhé světové války. Další torza dálnice nyní trčí »uprostřed ničeho«. To platí třeba o pilíři plánovaného mostu u brněnské přehrady.

Jezdit stošedesátkou!
Návrhová rychlost připravované »autobahn« byla 160 kilometrů za hodinu! Z toho plynuly další parametry, jako minimální poloměr směrových oblouků, který byl 600 metrů či maximální dovolené stoupaní pět procent. Většinou ale byla dálnice řešena ještě velkoryseji. Celkem bylo naplánováno asi 320 kilometrů dálnice, rozestavěno jich bylo 85, především na území protektorátu.

Další torza dálnic
Na Moravě nalezneme i pozůstatky po jiných dálničních projektech, především po tehdy plánované verzi dálnice D1. Jejich symbolem je nedostavěný most přes nádrž Švihov, jehož stavba začala v červenci 1939. Se stavbou mostu se skončilo, když byl zhruba ze tří čtvrtin hotov. Poválečné práce už na něj nenavázaly, a tak nyní smutně trčí v přehradě.

Víte, že...
...na ambiciozní projekt bylo potřeba mnoho lidské síly? Němci proto stavěli kolem budovaných úseků tábory pro dělníky. Ti měli sice namáhavou, ale dobře placenou práci.