Školní jídelny - Smutná čísla: Ročně se vyhodí zbytky za 2,5 miliardy
»Mazej to dojíst!« Jednoznačný příkaz už děti neslýchají. Výsledek? 238 tun jídla vyhodí každý den české školní jídelny v Česku do popelnice! Školáky zdravé pokrmy nelákají a nechávají je na talířích.
Za celý rok to odhadem vychází na nějakých 48 tisíc tun potravin, které přijdou nazmar. „Roční množství si můžeme představit jako 1600 plně naložených nákladních vozů Tatra o nosnosti 30 tun. Pokud by se postavila za sebe, tvořila by kolonu dlouhou 5,6 kilometru. Pokud toto množství přepočteme na porce o velikosti 500 gramů, tak se každý rok vyhodí 96 milionů porcí pokrmů,“ uvádí spolek Skutečně zdravá škola (SZŠ).
Rodiče v Česku každý rok platí za školní stravování svých dětí přibližně 7,5 miliardy korun. 2,5 miliardy korun (35 procent) tak končí v koši!
„Děti chtějí jen monotónní jídla jako rizoto nebo buchtičky se šodó. Třeba fazole je nezajímají,“ vztekají se kuchařky. A nejedou jim nejen luštěniny. Kuchařka z hotelové školy Marie Malíková říká, že třeba i kuře se většinou vyhazuje celé. Děti nebaví obírat kosti.
Mluvčí SZŠ Tom Václavík upozorňuje, že vyhazování jídla rozhodně není chyba školních jídelen. „Velkou míru zavinění na tom mají rodiče, kteří děti vychovávají k plýtvání,“ míní.
Vařit musí vyváženě
Jak vařit nařizuje kuchařkám ve školách spotřební koš. Udává, kolik do svačin a obědů zařadit mléčných výrobků, hovězího, kuřecího a rybího masa, luštěnin a zeleniny. „Knedlíky můžou být jen dvakrát do měsíce. Tolik oblíbená sladká jídla pak jen jednou měsíčně,“ říká kuchařka Marie Malíková a dodává: „Nespočítám, kolik kbelíků zbytků musí speciální placená služba ze škol odvézt a zlikvidovat, ale je to tak jedna třetina z vydaného jídla.“
Zbytky nesní prasata
Vyhozené zbytky jídel se navíc podle vyhlášky EU nesmí použít jako krmivo pro zvířata. „Pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů a ke krmení zvířat nesmějí být používány zakázané látky a produkty, jako je restaurační odpad, mimo potraviny rostlinného původu,“ píše se ve vyhlášce. Nařízení vzniklo i z toho důvodu, aby se předcházelo šíření přenosných nemocí.
