Naučte se nebýt lenoch
Pořád ještě nedokážete naskočit do lednového pracovního kolotoče? Práce vás nebaví už dlouho, ale nechce se vám ji měnit? Máte dojem, že za peníze, které dostáváte, děláte víc, než musíte? Pak je načase naučit se v práci flákat!
Jak na to? Inspirací může být kniha francouzské ekonomky Corinne Maier Lenosti... buď pozdravena! Nejde přitom o žádnou novinku, bestsellerem se stala již v roce 2005, tudíž existuje nebezpečí, že už ji mnoho vašich kolegů četlo. Je tedy ten správný čas, abyste se umění lenosti naučili i vy. „Jestli děláte rutinní práci, v níž budete muset vydržet dalších 30 let, abyste uživili rodinu, bohatě si vystačíte s průměrností,“ radí Maier. Varuje ale, že její rady fungují jen ve velkých společnostech, v dílně o třech zaměstnancích to prostě neklapne!
7 rad, jak se stanete líným
1. Nikdy nepřijmu pozici manažera ani vedoucího. Víc starostí, víc odpovědnosti vede k větší námaze.
2. Neupozorňuji na sebe, souhlasím s nařízeními i firemní morálkou. Nevyjadřuji se ostatním a nedávám nadřízeným rady, co by šlo udělat lépe.
3. Vždy hledám co nejméně užitečné místo v co největších firmách. Ideální jsou pozice výzkumu, poradenství, zpracování expertiz.
4. Vím, že není mou povinností pracovat nad stanovený rámec. Nemusím pracovat přesčas, i když to ostatní dělají, a nemusím se účastnit firemních večírků.
5. Nikdy se na poradách nezapojuji do debaty. Je dost těch, kteří to dělají, a nakonec se vedení stejně nějak dohodne i bez mé iniciativy.
6. Tvářím se uštvaně a nenahraditelně. Vždy mám v podpaží dokumenty, čímž vytvářím dojem, že jsem v očekávání důležité schůzky. Papíry beru i domů, vytvářím tak zdání, že pracuji přesčas.
7. Miluji nováčky, brigádníky, podporuji ambiciózní nezadané kolegyně a chovám se k nim s úctou, někdo pracovat přece jen musí.
Víte, že...
...rozzuřený zaměstnavatel chtěl okamžitě po vydání knihy Corinne Maier vyhodit? Mediální tlak a obrovský zájem veřejnosti ho nakonec donutily své rozhodnutí změnit.
Pěšák, nebo škodič?
Autorka knihy Lenosti... buď pozdravena! během své dvanáctileté praxe v jedné z největších společností Electricité de France vypozorovala, že v každém oddělení pracují jen tři typy zaměstnanců: pěšáci, škodiči a lenoši, přičemž pěšáci jsou nejpočetnější skupina. Pěšáci proplouvají systémem, na kterém nechtějí nic měnit, dodržují pracovní morálku, ovšem nedělají nic, co by mohlo mít nějaký dopad. Škodiči jsou naopak skupina, která je schopna poštvávat kolegy proti sobě a vytváří nepříjemnou atmosféru. Lenoši jsou nenápadní, vyhýbají se škodičům a opovrhují pěšáky. Jejich jediným cílem je nepromarnit šanci nadřít se co nejméně.
