Vánoční zázrak před 99 lety. Těsnohlídek začal tradici: Lidušku (1) zachránil před zmrznutím!
4 fotografie
Vánoční stromečky na náměstích bereme jako samozřejmost. Na počátku tradice byl ale vánoční zázrak! Rudolf Těsnohlídek (†45) pod stromem našel polonahé batole (1)! Holčičku zachránil a pojmenoval ji Liduška. Jako pomoc chudým pak založil tradici vánočních stromů.
Přesně před 99 lety, o Vánocích 1919, šel slavný novinář do lesa pro jedličku. Náhle slyšel kňourání jako od zraněného zvířete. Šel za zvukem a pod stromem našel zimou promodralé dítě na prahu smrti. „Leželo schouleno na peřince, v košilce a tenkém kabátku, pěstičky přimknuty k očím,“ napsal redaktor Těsnohlídek, kterého proslavila především pohádka Liška Bystrouška.
Dcera zajatce
Matka dítěte, služebná z Prštic Marie Kosourová, se obhajovala, že dceru odložila, protože se ocitla v existenční nouzi. Nikdo ji prý nechtěl s nemanželským dítětem, jehož otcem byl ruský zajatec, přijmout do služby. Byla odsouzena na pět měsíců do těžkého žaláře. „Dítěte se ujali manželé Polákovi z Brna,“ říká Sylva Brychtová z Moravského zemského muzea.
První strom
Těsnohlídka osud dítěte velmi zasáhl. Přemýšlel, jak chudým pomoci. Nakonec se nechal inspirovat Dány a vymyslel stavění vánočních stromů na náměstích. Cílem bylo vybírat peníze na chudé a osiřelé děti. „Lidé dávali nejen peníze, ale i šaty, boty nebo potraviny, případně suroviny, ze kterých se upekly třeba vánočky pro lidi bez domova,“ říká Brychtová.
Víte že...
...vánoční sbírky sbírky přispěly k tomu, že v roce 1929 byl v Brně-Žabovřeskách otevřen dětský domov Dagmar pro opuštěné děti?
Přišla i adoptovaná dívka
V Brně začala tradice stavění stromků na náměstích. „První stál od 13. prosince 1924 na náměstí Svobody v Brně,“ říká Brychtová. Přišla se na něj podívat tehdy už šestiletá Liduška. Dívenka se měla s adoptivními rodiči dobře. Polákovi nemohli mít děti a z holčičky, která vypadala jako panenka, byli nadšení. Navštěvovat ji chodil i Těsnohlídek. Zato krkavčí matku osud dcery nezajímal. „Po malé Lidušce se ani nezeptala,“ psaly Lidové noviny ve zprávě o soudu 9. listopadu 1920.
Krutý osud autora
Pro Těsnohlídka bohužel příběh šťastný konec neměl. Spisovatel trpěl depresemi, které ještě umocnila smrt jeho první ženy. Ta kvůli nemoci spáchala sebevraždu jen dva měsíce po svatbě. Přestože se ještě dvakrát oženil, i on si 12. ledna 1928 sáhl na život. Zastřelil se v brněnské redakci Lidových novin, aby doma svou třetí manželku výstřelem nerušil...
Sárinka (5) po letech navštívila záchranáře: Díky, že jste mi pomohli na svět!
Celý článek4 fotografie
