40 let od největší hromadné sebevraždy v dějinách: »Boží služebník« pozabíjel 918 lidí! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

40 let od největší hromadné sebevraždy v dějinách: »Boží služebník« pozabíjel 918 lidí!

Kyanid vypili v limonádě. Těm, co se bránili, ho vpíchli násilím.
Kyanid vypili v limonádě. Těm, co se bránili, ho vpíchli násilím. (Foto: Getty, ara)

Je tomu přesně 40 let, co se uprostřed guyanské džungle odehrála tragédie, při které zemřelo 918 lidí. Někdo to nazývá hromadnou sebevraždou, další zase masovou vraždou. Jisté je, že tato jatka má na svědomí jediný člověk, Jim Jones (†47). Samozvaný kazatel, který zešílel.

Je to příběh o tom, kam až člověk může zajít, jak je manipulovatelný i zrůdný. Výplod chorého mozku, ideologie...
Pro první lidi, kteří se po maskaru 18. listopadu do osady Jonestown dostali, to byl hrůzný pohled. Když přilétali, z výšky to vypadalo, že kolem hlavní budovy jsou rozsypané konfety. Pohled blíž ale ukázal, že jde o stovky mrtvol dětí i dospělých. Co se tu jen stalo?

FANATIK: ZABÍJEL DOMÁCÍ MAZLÍČKY
Příběh Jima Jonese začal 13. května 1931 v zapadákově jménem Crete v americkém státě Indiana. Kvůli chudobě vždy špatně zapadal. A k tomu ještě to podivné chování. Známí z dětství ho popsali jako kluka posedlého náboženstvím a smrtí. Organizoval prý pohřby pro menší zvířata, a dokonce ubodal kočku. Zvládl ale školu základní, střední i vysokou a oženil se. Zajímal se o komunismus a marxismus a rozhodl se, že své názory bude šířit přes církev. Vyzkoušel si pozici pastora u metodistů, zjistil ale, že na tom bude líp sám, a založil si vlastní náboženské hnutí jménem Svatyně lidu.



ADOPTOVAL PODLE BARVY PLETI
Jim Jones to s lidmi uměl. Vyznal se v nich, poznal, co nejvíc potřebují, čeho se bojí. Jaké mají slabosti, komplexy. V době rasové segregace barvu kůže neřešil, zval všechny, pomáhal starým, chudým, závislým, kromě útěchy v kostele nabízel i školku a lékaře. K tomu mu hrálo do karet silné charisma a podmanivý pohled, který byl prý cítit i přes sluneční brýle, jež s oblibou nosil. Aby svým ovečkám ještě víc imponoval, pořídil si duhovou rodinu. K vlastnímu synovi Stephanovi adoptoval tři korejské děti Lewa, Suzanne a Stephanie, která zemřela v pěti letech, Afroameričana Jima Jr., Agnes s indiánskými kořeny a bělocha Tima. Měli ho za hrdinu, přece jen byli s manželkou prvním párem v Indianě, který se ujal černocha. Nikdo ale nevnímal, že to pro něj byla hlavně reklama. Jak vzpomínal Jimmy Jr., vždy o něm mluvil jen jako o adoptovaném černošském synovi.

POČÁTEK ŠÍLENSTVÍ
Jeho kázání se pomalu přestávala týkat Boha a čím dál víc byla o nutné společenské přeměně. „Musíme se připravit na armageddon, musíme se připravit i na to, že se přesuneme jinam, když se vlády ujme diktátor. Žádné z mých dětí neskončí v koncentračním táboře. To nás nejdříve budou muset zabít,“ hlásal od pultíku. Lidé to hltali, trefil se do doby. Na jednu stranu hrál do noty hippíkům svou integrací, na stranu druhou pracoval se strachem z jaderné války. Proto si v roce 1965 mohl odvážit přesunout celou svou kongregaci v počtu 150 lidí do Redwood Valley v Kalifornii. Časopis Esquire totiž toto místo označil za ideální pro ochranu před jadernou válkou. „Mám jeskyni, kam se nedostane radiace,“ tvrdil věřícím.

ŘÍKAL SI OTEC A ZNÁSILŇOVAL
Na východě USA se naplno projevila jeho touha ovládat lidi. Namluvil jim, že umí uzdravovat vírou, naoko je zbavoval bolesti, jeho sekretářka během kázání vstala z kolečkového křesla a zázračně chodila. V roce 1971 v San Francisku bojoval proti kapitalismu, tvářil se jako ta správná politická síla. Přitom mu vždy šlo hlavně o peníze. Lidé na něj přepisovali velké částky, domy, vše, co měli. Nechal je podepsat prázdné papíry a pak toho využíval pro pozdější vydírání, když někdo chtěl Svatyni lidu opustit. Lidé se tak »přiznávali« třeba ke krádežím nebo i pedofilii.

S jídlem roste chuť, a čím víc měl moci, tím víc si vůči lidem dovoloval, chtěl absolutní kontrolu. Nechal si říkat Otec a zneužíval jak ženy, tak muže. „Dělám to pro tebe,“ říkal jim, když se na ně vrhal v zadní části svého autobusu. Tvrdil, že se mu to nelíbí, ale aby je obrátil na správnou víru, je ochoten si vzít do postele kohokoliv. Ty neposlušné trestal, nechal je třeba jako školáky opisovat jednu větu, později přišlo veřejné bití. Zatímco jeho pohůnci provinilce mlátili, on se smál jako šílenec.

Část lidí to nevydržela a odešla, pronásledoval je ale výhrůžkami. Zmanipulovaní si nevšimli ani dalších náznaků jeho zvrácenosti. Jones, který už tehdy bral drogy, stoupence pomalu připravoval na hromadnou sebevraždu. Vysvětlil, že je třeba protestovat a upoutat pozornost ostatních. Třeba skočit z mostu Golden Gate nebo unést letadlo a zastřelit pilota. Nechal je také vypít džus a pak jako vtip řekl, že je otrávený...



ÚTĚK DO RÁJE
Spojené státy byly postupně Jonesovi malé. Začalo se o něm víc mluvit, pochopitelně ne v dobrém. Měl pozornost, kterou nechtěl. Začal hledat nové útočiště v Jižní Americe, nejdřív se poohlížel v Brazílii, pak si ale vybral sousední Guyanu. Mluvilo se tam anglicky a bylo tam lacino, ideální destinace. Koupil kus země uprostřed džungle a v roce 1976 tam přesunul první část věrných. Podle syna Stephana to byla nejšťastnější doba v jeho životě, nebe na zemi. Vlastními silami 18 hodin denně budovali městečko, které vůdce pojmenoval skromně Jonestown, pracovali na polích, společně vařili, starali se o zvířata. Domů posílali videa, jaký ráj, že to stvořili, aby přilákali další. A další vlna příchozích se přihnala rychle.

VYMÝVÁNÍ MOZKU
Jenže časopis New West o Svatyni lidu zveřejnil šokující expozé. Bývalí členové popsali Jonesovy praktiky a začala panika. Nařídil všem sehnat pas, sbalit se a odletět do Guyany. První nadšení z nového života v exotickém ráji vystřídal šok a zklamání. Vítalo je horko a vlhko, ozbrojení strážní a brána. Museli odevzdat peníze a pasy a začalo peklo. Jones se vybarvil. Přes tlampače byl neustále slyšet jeho hlas, vymýval jim mozky. „V kapitalismu jste komodita, ale tady si všechno dělíme,“ hučelo jim v uších. V tu dobu už regulérně zešílel. Vstávalo se v pět, pak všichni pracovali na poli. Nebylo rádio, telefon, co číst. Nemohli jíst ani si povídat s rodinou, nesměli s nikým mluvit, nikomu se dívat do očí. Projevilo se nedostatečné plánování, pro tolik lidí neměli dost jídla.

Ke snídani dostávali misku rýže se sušeným mlékem. Když směs zalili vodou, vylézali brouci. Sám si žil jako pán. V klimatizované chatce měl několik konkubín, i když tam s ním byla i manželka Marceline. V lednici měl vždy pepsi a neomezený přístup k jídlu. Jako jediný také za pobyt v Jonestownu ztloustl. Rád seděl v křesílku a řečnil do mikrofonu. Když se někdo proti jeho chování ozval, byl zdrogován a odsunut mimo zraky ostatních. Na nočním programu byly nácviky sebevražd, nejčastěji pitím naoko otrávených limonád. Jones svým ovečkám nakukal, že brzy někdo jistě zaútočí, a tvrdil: „Když si pro nás přijdou, půjdeme všichni.“  Lidé neměli kam utéct, báli se strážných se zbraněmi i okolní džungle.

KONGRESMAN ZASAHUJE
Ro diny lidí, co do Jonestownu odešli, začaly bít na poplach. Neměly o blízkých zprávy a bály se o jejich zdraví. Dozvěděli se o tom i politici a ustaraných příbuzných se ujal kongresman Leo Ryan, rozhodl se, že věc vyšetří. Se svými kolegy, novináři a rodinami odletěl do Jonestownu. První dojem byl skvělý. Opečovávané kukuřičné lány, útulné chatky, klinika, školka. Povídal si s lidmi, byli spokojeni, domů nechtěli. Dostal bohatou večeři, zazpívali mu. Jenže tohle divadlo Jones dlouho neudržel. Vystrašení lidé začali novinářům podstrkovat psaní s prosbami, ať je odtud dostanou. Když je ukázali Jonesovi, naštval se, zároveň měl ale strach, potil se. Stresem i z drog, které mu kolovaly v krvi. Věděl, že s jeho snem je konec. Těm, co chtěli odejít, nabízel pět tisíc dolarů a pas zpět. Přemluvit se nenechali a 6 členů Svatyně se sbalilo a odešlo s kongresmanem. S tím se ale Jones nesmířil.

Zatímco skupina nervózně čekala na malé ranveji na letadlo, přijel traktor s návěsem. Mysleli, že je budou přemlouvat. Místo toho ale z návěsu vyskákali Jonesovi bodyguardi a začali střílet. Zabili kongresmana Ryana, tři novináře a ženu ze Svatyně, další zranili.

FINÁLE – VRAŽDĚNÍ
Mezitím Jones shromáždil lidi z osady: „Kongresman je mrtvý, myslíte, že nám to projde? Když nemůžeme žít v míru, zemřeme v míru. Shromážděte se, je to jednoduché,“ hřímal. Lidé si mysleli, že je to další cvičení a poslechli. Nejdřív zabili děti. Injekcemi jim stříkali do úst kyanid. „Děti, nebude to bolet, když budete potichu,“ říkal jim, když umíralo 304 dětí a mladistvých. Lidé začali panikařit. Ty, kteří utíkali, zastřelili nebo jim do zad bodli injekci s kyanidem. Zavražděno bylo takto 70 lidí. „Lehněte si s hrdostí. Nelehejte si se slzami a agonií,“ komentoval to Jones. Ostatní si rozmíchali kyanid do limonád a vypili. Sám Jones na »revoluční sebevraždu«, jak akt nazval, neměl odvahu. Našli ho s prostřelenou hlavou, zabil se buď sám, nebo řekl některému z nejbližších.

Zemřela i jeho manželka, syn Lew se ženou a malým synkem a dcera Agnes s manželem a čtyřmi dětmi. Stephan, Jim Jr. a Tim se zachránili jen zázrakem. Byli totiž na basketbalovém zápase proti guyanské reprezentaci. Otec jim říkal, aby se vrátili na kongresmanovu návštěvu, kluci ale odmítli. Suzanne se otcovy církve zřekla už dříve a byla černou ovcí rodiny, dokonce ji i odstranili ze závěti. Těla naložila armáda a převezla do USA. Mnohá z nich ale zůstala i 6 měsíců na letišti, žádný hřbitov jim nechtěl poskytnout místo.



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.