Proměna Zuzany Paroubkové: Panečku, to jsou ale fotky!

Rozvod bude do konce srpna

A opravdu jí to na nich sluší. Jako by chtěla ukázat svému manželovi, že i ona je »kus« ženské. To se jí také povedlo. „Na dráhu modelky se ale nechystám,“ se smíchem říká paní Zuzana. S manželem se i teď normálně baví, rozvod by měl proběhnout do konce srpna. Přes den prý má hodně napilno, plně se totiž věnuje své charitativní činnosti.

Proč jste se vůbec rozhodla nafotit takové snímky?
„Lidé mě často žádají o fotky s podpisem, v dětských domovech si chtějí dát fotku na nástěnku. Zkrátka, hezké fotky se hodí.“

Proč jste si vybrala zrovna fotografa Jakuba Ludvíka?
„Líbí se mi jeho profesionalita, smysl pro detail a snaha o co nejlepší výsledek, empatie, klidná atmosféra. Jeho práce se mi líbí, patří oprávněně mezi špičku.“

S výsledky jste tedy spokojená?
„Ano, fotky jsou opravdu krásné. Každý, kdo je viděl, tak je chválí.“

Neplánujete teď dráhu modelky?
„Ne, já na to nejsem. Ale můj pejsek Andy by měl zájem (smích).“

Říkala jste, že focení trvalo osm hodin. To muselo být dost náročné…
„Nebylo. A čas utekl, ani nevím jak.“

O víkendu za vámi na chalupu přijel i manžel, jak setkání probíhalo?
„Dali jsme si spolu oběd, poseděli, vše probíhalo v přátelském duchu.“

Bavili jste se i o rozvodu?
„Ne.“

Kdy by k němu vůbec mělo dojít?
„Myslím, že do konce srpna.“

A kdy se budete stěhovat do bytu na Petřinách?
„Někdy během září. Ještě mi tam něco budou předělávat.“

Dovedete si představit, že by se k vám manžel někdy vrátil?
„Na to teď nechci odpovídat.“

Jste s ním v kontaktu?
„Podle potřeby si voláme nebo píšeme.“

Už jste viděla vnučku? A váš manžel?
„K rodinným záležitostem už se v současné době nechci vyjadřovat.“

»Podpůrnou« esemesku vám poslala i Pavla Topolánková. Co v ní bylo?
„Přála mi hodně sil, abych situaci zvládla. A že nám časem bude líp.“

Jak teď vypadá váš běžný den?
„Věnuji se svému občanskému sdružení. Takže mám jednání, dělám různou kancelářskou práci.“

V čem přesně vaše charitativní činnost spočívá?
„Mé občanské sdružení Pomoc pro budoucnost našich dětí má celkem široké rozpětí. Je zaměřeno na pomoc dětským domovům. V některých zařízeních jsou tzv. domy na půl cesty, kde děti bydlí v bytech a učí se samostatnosti. Věnuji se i domovům s tělesně či duševně postiženými dětmi, dětským hospicům a domovům důchodců. Finance investujeme např. do nákupu praček, dětských kočárků, postýlek atd. Uspořádali jsme třeba i vánoční koncert v Betlémské kapli. Zorganizovali jsme zimní i letní rekreace pro děti.“

Říkala jste, že díky vašemu občanskému sdružení pojede 152 dětí do Tuniska. Pojedete s nimi?
„Ne. Ale půjdu děti doprovodit 3. srpna, kdy odlétá první turnus, na letiště. Mě tu čeká práce, příprava na zimní rekreace. Těší mě, že loni s námi jelo do Tuniska 30 dětí, letos už je to 152.“

Jaké jsou vaše nejbližší plány?
„Kromě letní dovolené dětí je to shánění finančních prostředků na výstavbu hospice pro děti, jehož jsem garantem výstavby a má být jediný nestátní v Praze. V plánu mám i návštěvy domovů důchodců.“

Hodláte se ještě vrátit k překladům z francouzštiny, což je vlastně vaše povolání?
„Ne. Za prvé proto, že mi nezbývá čas, a za druhé, protože mě daleko víc baví práce s dětmi. Jsem rozhodnutá se věnovat charitě, je to smysluplná činnost, která mě těší a naplňuje. Má práce má okamžité »výsledky«, a tou je radost dětí.

Autor: TOMÁŠ KAČENA
Foto: Jakub Ludvík