Aha! vyzkoušelo detektor lži! Tomáš Zástěra (28) přiznal: Penis mám delší než 15 cm!
PRAHA – Jak probíhá vyšetření na detektoru lži? V podstatě se nijak neliší od běžného vyšetření u doktora. Připojení na přístroj není nepříjemné, ale přesto je to zvláštní pocit – sedět a vědět, že se všechno, co zamlčíte, ukáže na monitoru…
Test na detektoru lži si můžete vyzkoušet i vy. Ještě dnes totiž v Praze probíhá festival vědy a techniky »Věda v ulicích«. Od včerejšího rána poutali pozornost obyvatel a turistů v Praze roboti, astronomické dalekohledy, ale hlavně detektor lži.
Spolu s Aha! si vyšetření vyzkoušel i mladý muž v růžovém tričku, Tomáš Zástěra (28). Zatímco se z hloučku dívek v pubertálním věku ozývalo tiché chichotání, zkoumaný Tomáš čelil palbě otázek. „Jsi homosexuál?“ byla ta nejmírnější. Některé dívky zajímala i velikost Tomášova penisu. Ani se nezačervenal, když odpovídal. „Mluví pravdu,“ zrudla u monitoru mladá vědkyně Barbora, obsluha detektoru lži.
Princip přístroje vychází z měření několika fyziologických veličin, jako jsou dechové a tepové signály, změna krevního tlaku, případně změna odporu kůže a změny v hlase. Tyto veličiny jsou totiž ovládány autonomním nervovým systémem. „To jsou nervy, které nelze ovlivnit vůlí,“ vysvětluje Barbora a dodává: „Předávají informace tělesným orgánům, řídí činnost srdce nebo taky reagují na ohrožení.“
Měřené veličiny jsou zaznamenávány do grafů, které musí vyhodnotit odborník. Pokud se v některé z nich objeví kritická změna, lze předpokládat, že vyslýchaný lže nebo informaci zamlčuje.
Detektor lži u policie a soudu
Do policejní praxe se detektor lži dostal začátkem 80. let. V České republice je vyšetření na něm nepovinné, při výslechu trvá 120 až 150 minut. Soudy detektor lži jako důkaz někdy odmítají, jindy k jeho výsledkům přihlížejí. Používá se zejména v případech závažné trestné činnosti a jen u několika případů ročně.
Redaktor Aha!: Byl jsem na detektoru lži
„Připojení na detektor není vůbec bolestivé. Na tělo mi přilepili celkem asi šest elektrod a opásali mi hrudník. Pás na měření frekvence dechu mi vadil asi nejvíce. Celkově se jedná o naprosto bezbolestný zážitek. Vědomí toho, že cokoliv řeknu, může někdo poměřit a usoudit, zda lžu, nebo ne a jak silný vztah k dané věci mám, je však velmi nepříjemný a znepokojující. Nechtěl bych být v kůži zločince, kterého pomáhá detektor usvědčit ze lži.“
Autor: Karel Goldmann
Foto Aha! – Martin Pekárek
