Jaro je tady: Ptáčci se už stěhují!

Čápi už budují hnízda, trylkují skřivani a zanedlouho o sobě dá vědět například budníček menší svým pověstným »cilcap cilcap«. Jestli je venku teplo, nebo zima, jim je docela jedno. „Ptáci v Africe, kde většina přezimuje, netuší, jaké počasí je právě v Evropě. Řídí se délkou světelného dne, ne počasím. Teplota má spíše vliv na jejich podzimní odlet,“ vysvětluje ornitoložka Věra Přibylová.

Kukačka vyčkává
Mezi posledními přiletí kukačka. „Čeká, až ostatní ptáci mají v hnízdech snesená vejce, aby měla kam snášet ta svá,“ objasňuje Přibylová. K posledním patří také rorýs a včelojed lesní. Živí se hmyzem, kterého je dost, až když je patřičné teplo. Nepospíchají ani žluva hajní a křepelka. Ty zase potřebují, stromy obalené listím nebo vzrostlé obilí a trávy, které jim poskytují úkryt.

Kudy se vracejí
Řada stěhovavých ptáků létá přes Saharu a pak míří buď na západ přes Gibraltar a Španělsko do střední Evropy, nebo se vydají přes Izrael, Turecko a Balkán tzv. východní cestou. „Rozhodně neletí přes Středozemní moře, to by nepřežili. Ti malí by umřeli hlady, ti velcí, například čápi, by spadli do moře a utopili by se. Nad mořem nejsou termické proudy vzduchu stoupající od rozehřáté pevniny, které velcí ptáci využívají k letu,“ vysvětluje Věra Přibylová. Nad vodou proto musejí letět tou nejkratší cestou.
Letí dva až tři dny
Obtížnou cestu mají drobní zpěvní ptáci, kteří táhnou přes Alpy, například vlaštovky, pěnice, lejskové. „Trvá jim to dva až tři dny. Během nich nemají možnost přijmout potravu. Přitom se do malého těla nevejde tolik sádla, ze kterého by čerpali energii. Navíc mají mnohem rychlejší metabolismus, který rychleji tuky spaluje. Proto malý ptáček bez potravy uhyne za dva dny, kdežto čápa se i po 10 dnech hladovění podaří zachránit,“ vysvětluje Věra Přibylová s tím, že nejdelší trasu překonávají každý rok právě čápi, kteří letí až z jižní Afriky.

Která dřív přiletí, ta zobákem klape
*U čápů přilétají první samci, aby připravili hnízdo, teprve o 10 až 14 dnů později dorazí samice. Netvoří pevné páry. Mají vazbu k hnízdu a ne jeden k druhému. Někdy se tedy stane, že když se původní družka opozdí, její místo zabere jiná, rychlejší.

*Špačkové už nelétají do Afriky, ale zimují v jižní Evropě, mnozí zůstávají i u nás.

*Skřivan při zpěvu nesedí, šveholí zásadně ve vzduchu, když stoupá k nebi. Sedět na větvi ani neumí. Když už, tak sedí na zemi. A jak zpívá? Lidový přepis skřivaní písně je: „Jel sedlák na pole, oral, oral, na koně volal vijo vijo hopsasá.“

*Časy se mění. Drozd a kos byli původně oba tažní ptáci. Dnes odlétá jen drozd. Kvůli tomu také drozdů ubývá. Když se na léto vrátí, kosové už mají postavená hnízda, kde se dá, a zejména ve městech menší drozdy vytlačují. Drozdi teprve táhnou a kosové už nezřídka vyvádějí mladé.

Kdy přilétají
Únor
Husa polní, skřivan polní, špaček obecný.

Březen
Bukač velký, čáp bílý, čejka chocholatá, červenka obecná, drozd zpěvný, drozd kvíčala, holub doupňák, holub hřivnáč, chřástal vodní, kachna divoká, konipas bílý, lyska černá, pěnkava obecná, racek chechtavý, rehek domácí, slípka zelenonohá, sluka lesní, volavka popelavá, zvonohlík zahradní.

Duben
Bělořit šedý, budníček lesní, dudek chocholatý, jiřička obecná, konipas luční, krutihlav obecný, lelek lesní, linduška lesní, ostříž lesní, pěnice pokřovní, pěnice vlašská, rákosník obecný, rehek zahradní, rorýs obecný, slavík obecný, vlaštovka obecná.

Květen
Křepelka polní, kukačka obecná, lejsek šedý, mandelík hajní, sedmihlásek hajní, ťuhýk obecný, vlha pestrá, žluva hajní.