75 let od Tobruku: Slavná africká bitva českých »pouštních krys«!
29 fotografií
Pouštní vítr, mráz i vedra, nedostatek vody i jídla, střelba a nášlapné miny... To všechno čekalo v poušti u Tobruku i na 634 mužů 11. československého pěšího praporu. Je tomu právě 75 let, co od 21. října 1941 pod vedením podplukovníka Karla Klapálka bojovali proti fašistickým hordám za udržení města v rukou Spojenců.
Do libyjského přístavu na pobřeží Středozemního moře poblíž hranic s Egyptem dorazil 11. československý pěší prapor čítající 634 vojáků 21. října 1941. Spolu s britskými, polskými a australskými jednotkami měli Čechoslováci bránit šestikilometrový úsek. Britská 8. armáda pak 18. listopadu zahájila útočnou operaci s krycím názvem »Crusader« s cílem osvobodit obránce Tobruku. Tou dobou už byla fronta desítky kilometrů daleko.5. prosince se Britům podařilo do Tobruku vytvořit koridor, navíc zahnali nepřítele na Kyrenaiku. Jenže Rommel se nevzdával, českoslovenští vojáci dál spolu s ostatními na místě zajišťovali obranu. 28. března se čs. jednotka stala součástí 4. britské protiletadlové brigády. Tou dobou už si říkali »pouštní krysy«. Byli zalezlí, Němci je nemohli dostat. Jejich propaganda bez ustání vyvolávala: „Vylezte krysy!“ Vojáky tím ale neudolali. Přístav opustila čs. jednotka 7. dubna 1942, v Tobruku zemřelo 14 příslušníků praporu, desítky dalších byly zraněny. Boje trvaly dlouhých 240 dní...
Proč byl Tobruk důležitý?
Přemístit ve válce zásoby, zbraně a další náklad pozemní cestou takřka nešlo. Přístav v Tobruku byl tak důležitým místem pro Spojence, ale i Italy a Němce. Kdo ho držel, měl usnadněné zásobování. Německý vojevůdce Rommel jej potřeboval pro další postup do Egypta. Během této operace si vysloužil přezdívku »pouštní liška«.
Se lvíčkem na krku
Svobodník v. v. Viktor Wellemín (93) do armády vstoupil 14. 5. 1942 a krátce poté i do akcí v Tobruku, ve druhém sledu invaze se zapojil do obléhání Dunkerque. V současnosti žije v Praze. „Když jsem se jednou šel koupat do zálivu u Tobruku, v peněžence jsem našel československý desetihalíř,“ prozradil archivu Paměť národa Wellemín.
„Lupénkovou pilkou jsem si z něj vyřízl lvíčka, nad ním jsem si udělal dírku, protáhl provázek a nosil ho na krku jako výsostný znak Československa.“ Vojáci ale řešili i praktické záležitosti. „Vody bylo u Tobruku málo. Když jste chtěl vyprat prádlo, vzal jste si kanystr, nalil jste do polovičky benzin a prádlo jste v něm vymáchal. Stačilo ho chvíli podržet a prádlo bylo suché a čisté.“
Osmnáctiny v Tobruku
Leo Österreicher (91) musel čekat kvůli věku na přijetí do armády až do roku 1942. V bitvě o Tobruk působil i jako tlumočník, zúčastnil se bojů o Normandii a o Dunkerque roku 1944. „Klapálek, to byl vysoce inteligentní důstojník, který měl všechny předpoklady k tomu, aby vedl jednotku tak smíchaných kvalit, jako jsme byli,“ vzpomínal Österreicher. „Já jsem tam v Tobruku slavil své osmnácté narozeniny.“
Italové jedli špagety, my suchary
Plukovník v.v. František Vavrečka (Wawrečka, 96) vstoupil do armády jako dobrovolník. V roce 1941 se dostal do obklíčeného Tobruku, prodělal protiletadlový výcvik a se 200. lehkým protiletadlovým plukem se tu účastnil další obrany. „Přijeli jsme do Tobruku za tmy,“ uvedl Vavrečka a vzpomněl také na tamnější stravu. „Taliáni měli zeleninový kurzor, špagety, víno... Ti měli všechno, a my nic. Jenom čaj a suchary.“
Kdo byl generál Klapálek
Armádní generál Karel Klapálek se narodil 26. května 1893 v Novém Městě nad Metují. Za první světové války bojoval coby člen československých legií v Rusku. Ve druhé pak velel českým vojákům na Blízkém východě a v Sovětském svazu. V letech 1940 až 1943 vedl československou zahraniční jednotku na Blízkém východě, s níž se mimo jiné zapojil do obrany Tobruku. Zemřel v listopadu 1984.
Víte, že...
...téma Tobruku bylo mnohokrát zpracováno v řadě knih, v televizi i filmech. Jedním z posledních je česko-slovenský válečný film z roku 2008 (režie Václav Marhoul). Herci před natáčením filmu absolvovali velmi tvrdé vojenské cvičení.
29 fotografií
