Velká zpráva o chudobě českých důchodců!
Podle prestižní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jsou na tom čeští důchodci naprosto skvěle. Alespoň pokud jde o relativní chudobu. Lépe si vedou jen senioři z Nizozemska! Realita, nebo hra čísel?
Tabulka, kterou sestavila OECD sdružující nejvyspělejší země světa, to vidí jasně. »Jenom« 2,8procentní podíl lidí nad 65 let v Česku je takzvaně relativně chudých – to statistika definuje jako příjem pod polovinou mediánu příjmu domácnosti. U opěvovaného Německa, na jehož seniory, kteří cestují a nakupují, ti naši žárlí, je podíl 9,4 procenta. Hůře jsou na tom podle výpočtu OECD také ve Francii, Belgii či Lucembursku – bohatých zemích sociálních jistot.
Lépe, ale špatně
Naši senioři jsou na tom skutečně lépe než před lety. Loni totiž průměrná penze poprvé přesáhla jedenáctitisícovou hranici a v současnosti činí 11 400 korun. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) se navíc snaží o to, aby došlo v příštím roce k co nejvyšší valorizaci – pravidelnému navyšování penzí v souvislosti s růstem průměrných mezd a inflací. V roce 2017 má jít o nejméně 200 korun měsíčně. Hledá se také způsob, jak dát seniorům jednorázový příspěvek 1200 korun. Podle veřejnosti laické i odborné jsou ale na tom čeští důchodci příšerně. Podle 83 procenta respondentů průzkumu agentury STEM nejsou starobní důchody přiměřené. A podle Rady seniorů ČR části seniorů zůstane jen 40 korun na den...
Zdeněk Pernes, předseda Rady Seniorů ČR pro Aha!: 40 tisíc seniorů živoří!
Podle grafiky OECD jsou na tom čeští důchodci nejlépe hned po těch nizozemských, pokud jde o relativní příjmovou chudobu. Jaký na to máte názor?
„Neodráží to realitu. Záleží na tom, jaké jsou celkové příjmy, které jsou v ČR třikrát nižší než v Německu a 2,5krát nižší než v Nizozemsku. Jde o fiktivní poměr udávající relativní, nikoliv absolutní chudobu. Pokud byste to chtěli posoudit přesně, museli byste mít hodnotu spotřebního koše základních životních potřeb důchodců třeba za minulý rok, který byl kolem 8 tisíc korun. Takže ten, kdo tyto peníze nemá, ten je v absolutní chudobě nebo materiální bídě, protože nemá ani na základní životní potřeby.“
Jak byste shrnul, že si nyní žijí čeští důchodci?
„Je to samozřejmě diferencované. Průměrný důchod byl k 30. červnu 11 437 korun. 52 procent důchodců na tento průměrný důchod nedosahuje. Záleží i na tom, jak jste staří, čili jak jste závislí na pomoci jiné osoby, eventuelně na zdravotní péči. Dále jste závislí na tom, kde bydlíte – zda v nájmu či ve svém – a jestli bydlíte v Praze, kde jsou náklady na bydlení extrémně vysoké. A oni když je zaplatí, tak jim zbývá třeba jenom 40 korun denně na uspokojení dalších základních životních potřeb.“
Řešíte na radě seniorů jistě i sociální případy. Na co si lidé, kteří jsou v důchodu, stěžují nejvíce? Na peníze, či něco jiného?
„Je to dominantní téma. V Česku máme 2 460 000 příjemců starobních penzí. V těch nejextrémnějších případech lidé nemají na léky a rozhodují se mezi rohlíky a masem. Problém je asi u 40 tisíc starobních důchodců, těch starších, kteří mají problém se zaplacením nájemního bydlení. Pak máte kolem 45 tisíc těch, kteří se dostali do exekučních pastí z různých důvodů, většinou z těch nezaviněných, protože pro svou dobrosrdečnost ručí svým majetkem za dluhy svých vnoučat nebo dětí. V mezinárodním kontextu nejpřesnější je měření příjmů podle parity kupní síly penzí, a tam jsme ve spodní polovině.“
