Trýzněné děvčátko zachráněno
O tisíce a tisíce malých dětí se odedávna starají chůvy, hospodyně či pečovatelky. Bylo tomu tak i za časů první republiky. Zaměstnaní rodiče malé Rudolfky (7) z Prahy svěřili počátkem roku 1924 dcerku jisté Marii K., jež u nich byla hospodyní. Neměli to dělat...
O šokujícím případu psal deník Československá republika dne 16. března zmíněného roku pod titulkem »Trýzněné děvčátko zachráněno« takto: „Policie upozorněna byla městským lékařem, že Rudolfa, sedmiletá dcera zřízence státních drah Jaroslava V., je trýzněna. Děvče prohlédnuto bylo lékařem policejním, který na něm shledal četné krvavé podlitiny a čerstvou ránu v záhlaví.“
Policisté holčičku vyslechli a užasli nejen oni, ale hlavně dívčini rodiče. Opět Československá republika: „Při výslechu vyšlo najevo, že děvče je soustavně týráno Marií K., která je hospodyní u rodiny Jaroslava V. Zranění děvčátka bylo uznáno těžkým.“ Dívenku si neprodleně vzali do péče lékaři. Sadistickou ženštinu Marii K. zděšený a také krajně rozhněvaný železničář Jaroslav V. samozřejmě okamžitě vyhodil na dlažbu a současně proti ní policejní komisař zavedl trestní stíhání.
