Oloupil neznámou a pak se udal
Úředník přijímací kanceláře bezpečnostního oddělení pražské policie jen zíral, když se před něj 8. února 1922 postavil příchozí muž a oznámil: „Jdu se udat!“ Dotyčný se jmenoval Václav L. (35), pracoval jako kočí a bydlel ve Zlíchově. Jeho svědomí tížila loupež, již spáchal 3. února téhož roku.
Deník Československá republika 9. února psal: „Václav L. vypověděl, že na silnici mezi Zlíchovem a Chuchlí přepadl nějaké, asi třiadvacetileté děvče, oblečené v červených, pruhovaných šatech a bílé zástěře s černými kruhy. Pod pohrůžkou násilí mladé ženě sebral kabelku, v níž měla 150 korun. Peníze si samozřejmě ponechal a kabelku pak zahodil u Barrandovy skály.“ Oloupená slečna či paní utrpěla nemalou škodu.
Exkriminalista Doucha prozradil, jak se provádí výslechy podezřelých
Vždyť litr mléka tehdy stál 3,30 Kč, jedno vejce 1,20 Kč, půllitr piva 1,60 Kč a třeba lístek do biografu, jak se v té době říkalo kinu, 10 Kč. Sama sice ztrátu policistům ani četníkům do 8. února kupodivu neoznámila, ale bezpečnostní oddělení stejně předalo Václava L. zemskému trestnímu soudu. Proč vlastně? On totiž nebyl mužům zákona neznámý. Naopak. Už v roce 1912 zapálil u Zlíchova stoh slámy. I tehdy se přišel na policii sám udat. Následně mu pražský porotní soud napařil čtyři roky basy, a to naostro. Jak kočí ze Zlíchova pochodil u soudu tentokrát, není známo.
Exkriminalista Doucha popsal práci vyšetřovatelů na místě činu
