Za kila navíc často může tzv. emoční přejídání!
Nadváha, nebo dokonce obezita, jsou problémy, s nimiž se potýká stále více lidí. Proč máme kila navíc, je nad slunce jasné. Hodně jíme a málo se hýbeme, skladba stravy není ideální, protože namísto zeleniny, ovoce a kvalitních bílkovin konzumujeme smažená jídla z fastfoodu a podobně. Kalorie navíc pak přidává alkohol či slazené nápoje, které bychom měli zaměnit za vodu. Za přejídáním, a tedy tloustnutím, je však u spousty lidí psychika, kdy máme tendenci zajídat a zapíjet stres, smutek či nudu. Toto tzv. emoční přejídání je potřeba udržet na uzdě. Jak na to? Co můžeme pro sebe udělat nyní v době dovolených, kdy je spousta lákadel v podobě langošů, párků v rohlíku a stravování all inclusive? Poradíme spolu s odborníky.
O co jde
Emoční přejídání je stav, kdy jíme, aniž bychom měli skutečný hlad. Setkáváme se s ním nejen v zimě, bezmyšlenkovitě saháme po nějaké pochoutce, abychom zkrátili čas. Navíc volíme potraviny, které nejsou zrovna výživné. Při sledování televize si ani neuvědomíme, jak rychle zmizí pytlíček smažených brambůrek či lahev piva. Jenže stres, smutek či nuda se neobjevují jenom, když je venku sychravo. Setkáváme se s nimi i v létě, kdy se třeba jen tak válíme na sluníčku. Sedíme na lehátku, opalujeme se a myšlenky nám zabíhají na to, že bychom si dali něco sladkého. Nemusí to být hned zákusek, stačí nanuk či sladký drink. Jenže ten nám žízeň rozhodně neuhasí a neumlčí ani náš hladový mozek. Právě naopak. Rozvíří chuť na něco dalšího, například po sladkém nás přepadne chuť na slané. Jednou z hlavních charakteristik emočního přejídání je, že čím víc jíme, tím máme větší chuť.
Chuť versus hlad
Hlad je signál těla, že potřebuje živiny, zatímco chuť je touha po něčem příjemném, často bohatém na cukry a tuky. Zatímco jídlo slouží k zajištění příjmu základních živin a energie, konzumace potravin, zejména těch s vysokým obsahem cukrů a tuků, může vyvolat v mozku uvolňování látek, jako jsou dopamin, serotonin a opioidy, které v těle navozují příjemné pocity. Touha zažívat opakovaně tyto příjemné pocity vede ke zvýšenému příjmu nezdravého jídla, a odtud je krůček od vzniku nadváhy nebo obezity. Pokud chceme jíst chytře, důležitou dovedností je rozeznat hlad od chuti. Čím dříve si ji osvojíme, tím méně budeme řešit přejídání, záchvatovité jedení či výčitky. „Skutečný hlad přichází postupně, a ne jako rána z jasného nebe. Fyzicky ho cítíme v oblasti žaludku. Tlak, prázdno, mírné křeče. Jsme schopni sníst jakékoliv běžné jídlo. Nepotřebujeme jíst hned, dá se to chvíli vydržet. Pociťujeme úbytek energie, slabost a nesoustředěnost. Po jídle přichází klid a spokojenost. Pokud byste klidně snědli i brambory uvařené jen ve vodě a ani nad tím nepřemýšleli, je to hlad,“ vysvětluje trenérka Martina Marková. Na rozdíl od toho chuť přichází rychle a silně. „Cílí na jednu konkrétní potravinu, obvykle sladkou, slanou nebo křupavou. Vzniká nezávisle na tom, kdy jsme naposledy jedli. Je spojená s emocí jako nuda, osamělost, prokrastinace. Můžeme mít plné břicho, ale stejně bychom si něco dali. Po jídle nepřichází klid. Často chceme ještě něco víc, nebo cítíme vinu. Proto je potřeba tuto okamžitou chuť umět zahnat. Dejte si sklenici vody, projděte se a dejte tělu čas. Chuť zmizí, hlad ne,“ popisuje Marková s tím, že bojovat s chutěmi pomůže i to, když budeme jíst správné potraviny ve správném pořadí. Pak tělo dostane signál, že je uspokojené po všech stránkách, a přestane nás »honit mlsná«.
Jak se ohlídat na dovolené? Čtěte v tištěném APŽ číslo 31.
