Strach z nemoci, povinnosti, životní zkoušky ničí psychiku i zdraví!
Do stresových situací se dostáváme dnes a denně. Tlačí nás povinnosti v práci i doma, někdy nám navíc život přivede do cesty velmi těžké zkoušky. Jednou z nich procházíme právě nyní, kdy čelíme pandemii koronaviru a máme strach o zdraví svoje i svých blízkých, obáváme se o práci nebo řešíme, jak situaci zvládneme finančně. Do toho musíme pracovat, věnovat se dětem a jejich školních povinnostem, pečovat o domácnost… Jak se naučit stres zvládat, aby neochromil naši psychickou i fyzickou kondici? Vyzkoušejte naše doporučení!
Stres je reakcí organismu na hrozící nebezpečí zvnějšku. Jedná se o psychický stav člověka obávajícího se, že mu něco hrozí, a má pocit, že jeho obranná reakce nebude dostatečná. Obranné reakce napomáhají zachovat celkovou rovnováhu organismu a předejít poškození nebo dokonce smrti. Každý stres vyvolává změny ve vnímání skutečnosti, ale především má významný vliv na tělesnou schránku. Dochází ke změnám hladiny hormonů, enzymů, ke ztrátě energie, a tělo tak snadněji podléhá různým infekcím. Stres má také souvislost s vyčerpáním, únavou, znechucením, případně s nadváhou, depresí a dalšími nemocemi těla i duše. Zpočátku se může projevovat »pouze« tuhnutím svalů, bolestmi hlavy, zad, kloubů, končetin či žaludku a dalšími trávicími obtížemi. Dlouhodobý stres pak bývá příčinou vředů, cukrovky 2. typu, hypertenze, srdečních chorob, astmatu a dalších nemocí. Bylo prokázáno, že až 90 % návštěv u lékaře v důsledku nemoci má z velké části na svědomí stres. Co všechno ho způsobuje?
Běžné stresové faktory
* Fyzikální – nadměrný hluk, příliš prudké světlo, vysoká nebo nízká teplota
* Psychické – nedostatečná či naopak přehnaná zodpovědnost, zkoušky ve škole, moc úkolů v práci a termíny, nesplněná očekávání, věk, frustrace
* Sociální – nefungující osobní vztahy, nezdravý životní styl (špatná strava, nadměrné požívání alkoholu, kouření, málo spánku…)
* Traumatické – různé životní události (narození potomka, znásilnění, únos, válka, svatba, rozvod, stěhování, ztráta zaměstnání, úmrtí…)
* Dětské – velká školní zátěž, přílišné nároky rodičů, zneužívání či týrání, šikana, alkoholismus u rodičů…
Ne každý ale škodí
Není ovšem pravda, že každý tlak a každé napětí jsou pro nás nutně ohrožující. Existují tři druhy stresu – první, tzv. eustres, má dopady veskrze pozitivní, neboť nás stimuluje k lepším a vyšším výkonům a tvořivosti. Negativní důsledky má tzv. distres, který už je přílišnou zátěží, jíž se ale člověk už jen obtížně brání. Mezi oběma typy však bývá velmi tenká hranice. Třetím druhem je tzv. specifický stres, který bývá uměle navozen například pomocí různých adrenalinových sportů a zážitků, po něm pak přichází uvolnění. V tomto případě nelze jednoznačně rozhodnout, zda jde o stres s pozitivním nebo negativním účinkem, záleží na jednotlivci, jeho fyzické i psychické kondici.
Více o stresu a jeho zvládání najdete v tištěném aha! pro ženy číslo 15.
