LEXIKON ZDRAVÍ: PREVENCE ALHEIMERA TKVÍ VE VČASNÉM TRÉNINKU PAMĚTI!
Většina lidí se o svou paměť začne zajímat, až když začnou trochu zapomínat, ale to už může být pozdě, říká ing. Dana Steinová, předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging. Jak totiž vysvětluje, vývoj mozku je ukončen již kolem 25. roku věku a pak se jeho funkčnost začíná postupně zhoršovat. Proto je tedy na místě začít s trénováním paměti ještě před tím, než k jejímu zhoršení dojde. Co všechno ještě odbornice doporučuje čtenářkám i čtenářům, se dozvíte v následujícím rozhovoru.
Odbornice Ing. Dana Steinová vysvětluje, jak si co nejlépe potrénovat svoji mysl:
Je podle vás trénink paměti vhodnou prevencí Alzheimerovy choroby?
„Nejefektivnější prevencí jakékoliv formy demence je pohyb. V případě již propuknuté Alzheimerovy choroby může pohyb výrazně zpomalit mentální deterioraci. Pokud jde o prevenci Alzheimera, musíme být s takovým tvrzením opatrní, protože stále ještě neznáme příčinu tohoto onemocnění. Nicméně praxe potvrzuje, že aktivní životní styl bohatý na sociální kontakty a zájem o vše nové, významně snižují riziko vzniku choroby. Pokud si však uvědomíme, že nejrizikovější faktor pro rozvoj Alzheimera je věk, musíme na účinné osvětě aktivně zapracovat. Problém je, že flexibilita s věkem klesá a lidé nejsou připraveni na to, aby svůj zavedený životní styl ke stáru radikálně změnili. Ti, kteří si v mládí nevypěstovali potřebu vzdělávacích aktivit, je nepostrádají ani ve stáří.“
V čem trénování paměti vlastně spočívá?
„Běžný člověk si většinou představí, že se něco učí nazpaměť, ale tak tomu není. Trénink paměti nespočívá ani v luštění křížovek, sudoku či znalostních kvízech, jak se mnozí lidé a někteří samozvaní trenéři paměti domnívají. Trénování paměti u zdravé populace je založeno na enormním potenciálu mnemotechnik. S nimi jsme v centrech trénování paměti schopni klienta velmi rychle přesvědčit, že se pouze dlouhodobě a zcela zbytečně podceňoval, že si ve skutečnosti dokáže snadno a bez velké námahy zapamatovat neuvěřitelné množství informací. Trenér paměti je vyškolen k tomu, aby klientovi spolehlivě poskytl hmatatelný důkaz o jeho mentálních schopnostech a je dokonce zodpovědný za to, že klient zažije ohromující pocit vítězství.“
Uveďte, prosím, pár konkrétních příkladů, jak a v jakém věku se dá pomocí mnemotechniky trénovat…
„Věkové omezení není prakticky žádné. Do našich kurzů chodí mnoho studentů ve věku přes 80 let, naší nejstarší studentce je přes 90 let. Naši klienti jsou schopni si zapamatovat vše, co potřebují, i co je zajímá. Samozřejmostí jsou telefonní čísla, jména, tváře, seznamy na nákup či kalendář. My je však musíme přesvědčit, že jsou schopni si zapamatovat i to, co zbytek populace považuje za nemožné. Třeba dlouhé číselné řady, např. 100 čísel od Pí, seznam panovníků od roku 623 do současnosti na přeskáčku, aktualizovanou politickou mapu světa, názvy kostí lidského těla, sochy na Karlově mostě či apoštoly na Staroměstské radnici, nebo třeba všechny evropské či africké vlajky. Témata pro trénink paměti si klienti vybírají sami a také vymýšlí techniky, které jim umožní daný úkol zvládnout. Na kurzy chodí mnozí dlouhá léta a bez trénování paměti si už svůj život nedokážou představit.“
Máte nějaká obecná doporučení, jak se vyhnout zapomínání, resp. Alzheimeru?
„Od počátku 90. let věříme, že nás může před neurodegenerativním onemocněním zachránit tzv. rezervní mozková kapacita, která je schopna při troše štěstí vykompenzovat devastující důsledky nemoci. Tuto kapacitu si samozřejmě budujeme celý život, ale výrazně ji můžeme vylepšit třeba tím, že začneme dělat věci úplně jinak než doposud. Co si třeba zapínat knoflíky nedominantní rukou? Začít skládat puzzle či změnit cestu do zaměstnání či rozmístění věcí v kuchyni? Jde o to, abychom v mozku neaktivovali stále stejné dráhy, ale vytvářeli si nové. Naprosto ideální jsou v tomto směru výše zmíněné mnemotechniky, které nutí mozkové hemisféry k velmi těsné a efektivní spolupráci. Pozitivní vliv na paměť má také konzumace borůvek, obsahují totiž látky, které pozitivně ovlivňují předávání informací mezi neurony. Mentální cvičení Neurobic zase doporučuje vyřadit při některých činnostech zrak či sluch a snažit se bez nich na chvíli obejít. Aktivní spolupráci hemisfér podporuje například čtení nahlas a naslouchání, které navíc aktivují málo používané dráhy v mozku. Pokud si čtete potichu, aktivujete mnohem menší část mozku, srovnatelnou s aktivací spojenou se sledováním televize. V neposlední řadě musím opět zmínit pohyb, a to čím intenzivnější, tím lepší. Pohyb zvyšuje hladinu neurotrofinů, které chrání neurony před poškozením, zvyšuje počet spojení mezi neurony, podporuje tvorbu nových kapilár v mozku a pravděpodobně hraje i roli v tvorbě nových neuronů z kmenových buněk.“
Přibližte ještě čtenářkám, co znamená Národní týden trénování paměti a jak se do něj mohou v případě zájmu zapojit?
„Národní týden trénování paměti pořádá Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging jako součást celosvětové akce Brain Awareness Week už od roku 2005. Cílem akce je seznámit veřejnost s výsledky nových výzkumných studií z neurologických věd, případně s jejich praktickou aplikací v praxi. Česká republika je jediná země na světě, která pořádá tuto akci celonárodně a pro všechny. V týdnu od 16. do 22. března se budou po celé republice zdarma konat osvětové přednášky na téma paměť a její trénování. Přednášet se bude ve školách, nemocnicích, knihovnách, v domovech pro seniory a prakticky všude, kde se dá, třeba i v hospůdkách. Přednášek pod vedením profesionálních trenérů paměti bude více než čtyři stovky, jejich kompletní seznam najdete na www.trenovanipameti.cz pod heslem NTTP 2020.“
Více o Alzheimerově chorobě a tréninku paměti čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 9.
